Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin mezi sedmi požadavky Moskvy vyjmenoval ukončení bojových akcí ze strany ukrajinských sil a dodávek západních zbraní.
Splnění dalších pěti požadavků je podle ruského diplomata nezbytných pro „dosažení všeobecného, spravedlivého a trvalého míru“. Ukrajina by se proto měla vrátit k neutrálnímu postavení mimo bloky, zřeknout se vstupu do NATO a do EU a uznat „nové územní skutečnosti, vzniklé v důsledku práva národů na sebeurčení“ (tedy uznat anexi svého území na Krymu a na východě a jihu země Ruskem - pozn. ČTK).
Dále by Ukrajina také měla chránit práva ruskojazyčných občanů a národnostních menšin, stanovit ruštinu státním jazykem a dodržovat základní lidská práva, včetně svobody náboženského vyznání.
Posledním požadavkem se nejspíš myslí, že ukrajinský stát by měl přestat vystupovat proti té pravoslavné církvi, která se donedávna podřizovala moskevskému patriarchátu. Na Ukrajině kromě toho působí i pravoslavná církev napojená na konstantinopolský patriarchát.
„Ruský prezident Vladimir Putin dříve říkal, že Moskva nevystupuje proti členství Ukrajiny v EU. Dříve ani nezazněl požadavek učinit ruštinu státním jazykem,“ poznamenal list Kommersant.
7. dubna 2023 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvReakce Ukrajiny přišla obratem
Sedm ruských požadavků „potvrzuje právní a faktickou nezpůsobilost ruského vedení“, uvedl na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak a odpověděl vyjmenováním podmínek Ukrajinců.
"Demands of #Russia" told through the Ministry of Foreign Affairs of the RF rather confirm the legal and factual incapacity of the Russian leadership. Therefore, only "the conditions of #Ukraine" are realistic...
Immediate withdrawal of all troops from the sovereign territory of… https://t.co/U3cGHTpEB7
Ty zahrnují stažení všech ruských vojsk z ukrajinského území, definitivní uznání rozpadu Sovětského svazu a svrchovanosti postsovětských republik a vydání válečných zločinců a strůjců války.
Dále pak také vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, snížení počtu útočných zbraní, uskutečnění mezinárodní konference, která by zorganizovala kontrolu nad jaderným arzenálem Ruska, právní zakotvení reparací, včetně dobrovolného odevzdání ruského majetku zabaveného v třetích zemích ve prospěch Ukrajiny.
Ukrajinské ministerstvo obrany usoudilo, že čím více je Rusko frustrováno a nespokojeno kvůli neschopnosti dosáhnout svých cílů, tím nerealističtější a nepřiměřenější požadavky předkládá Ukrajině.
„Až Rusko podepíše akt své kapitulace, posledním požadavkem Kremlu nejspíše bude dát visací zámek na dveře Mezinárodního trestního soudu v Haagu,“ ironicky předpovědělo ukrajinské ministerstvo.
Mírové rozhovory s Ruskem, zahájené krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru, Ukrajina ukončila po jarním stažení ruských vojsk od Kyjeva, které znamenalo i odhalení válečných zločinů v právě osvobozených městech a vsích.
Kyjev se zapřisáhl, že nebude jednat s Ruskem, dokud v jeho čele stojí Vladimir Putin. Právě na jeho rozkaz ruská vojska vpadla do sousední země, a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
