9. září 2018 15:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Musíme investovat co nejrychleji’. Promrhali jsme čas růstu, říká velvyslanec při NATO

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Severoatlantická aliance považuje Rusko jen za potenciální vojenskou hrozbu,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Severoatlantická aliance považuje Rusko jen za potenciální vojenskou hrozbu,... | foto:  Dan Materna, MAFRA

Praha Ztratili jsme několik let v období, kdy ekonomika rostla. Musíme začít rychle nakupovat, říká o investicích do obrany Jiří Šedivý, český velvyslanec při NATO.

LN: Předminulý víkend zemřel senátor John McCain. Jak vnímáte názory tohoto muže, který se hodně angažoval v bezpečnostní politice? Mělo by se jich NATO držet?
Zdůraznil bych dvě věci. John McCain byl realista, což je velice důležité v době, kdy v mezinárodní politice vidíme nárůst iracionality a emocí. Příkladem toho byl do jisté míry i poslední summit Aliance na začátku července. Druhou je, že hluboce věřící McCain byl člověkem hodnot a v americké debatě i administrativě působil jako určité svědomí a morální mentor. V tomto ohledu bude velice chybět.

LN: Na červencovém summitu Donald Trump vyvíjel drsný nátlak na evropské spojence, aby zvýšili obranné výdaje, dokonce na čtyři procenta HDP. Myslíte, že summit ovlivnil soudržnost Aliance?
Pro mě osobně to byl osmý summit od roku 2006, na němž jsem se pracovně podílel. Byl zcela jistě nejsložitější a také nejriskantnější. I přes vypjatou atmosféru a neplánované vybočení z programu se ale nakonec podařilo summit zvládnout. Celý balík rozhodnutí, který nasměroval Alianci na příští tři roky, jsme dojednali před zahájením summitu. Naštěstí nenastal moment, kterého jsme se v jednu chvíli začali obávat – že by americký prezident navrhl otevření a opětovné projednání dokumentů k obranným výdajům.

Z mimořádně otevřené diskuse, kterou americký prezident vyvolal, nakonec Trump nejspíše odcházel s pocitem, že dostal to, co chtěl. Premiéři a prezidenti včetně Andreje Babiše mu vysvětlovali na velice konkrétních příkladech reálný nárůst investic do obrany za poslední roky. Od roku 2014, kdy se spojenci zavázali k onomu zvýšení výdajů na dvě procenta HDP, navýšili Evropané výdaje na obranu skoro o 80 miliard eur. To je podstatné a bylo třeba Trumpovi na tom přiznat zásluhu. Český premiér mu navíc vyložil rozpor mezi tím, když se mluví mechanicky o navyšování na dvě procenta, a zároveň neberou v úvahu reálné částky. Na příkladu České republiky ukázal, že i když jsme zvýšili výdaje poměrně o sotva 0,2 procentního bodu, v reálných číslech to činí v letech 2014 až 2019 nárůst o polovinu.

LN: Pominete-li výsledek summitu, cítíte mezi USA a evropskými zeměmi podobnou propast, jaká je v obchodní politice?
V Alianci to takto nefunguje. Tmel transatlantického vztahu je úplně jiný. Zatímco Evropská unie a USA jsou obchodní konkurenti, v Alianci nás spojují společné zájmy, společné hodnocení ohrožení a samozřejmě i konkrétní aktivity, jako jsou vojenské operace

LN: V posledních týdnech se v souvislosti s Aliancí snad nejčastěji mluví o Turecku. Jak funguje spolupráce s Tureckem v době, kdy vypukl spor mezi Ankarou a Spojenými státy?
Turecko bylo vždy spojencem, který svým způsobem vybočoval. Je to logické, protože leží v komplikovaném geopolitickém prostoru a má dlouhá léta velký problém s terorismem. I přes nedávné koketování s Ruskem se Turecko přihlásilo k summitové deklaraci, která odsuzuje agresivní akce na Ukrajině, anexi Krymu, nejrůznější podvratné aktivity proti jednotlivým spojencům nebo celé Alianci. Turecko se někdy může jevit jako problematický spojenec, pro stabilitu ve svém regionu je ale klíčové a je důležité, aby zůstalo na naší straně.

LN: Když si představíte krizový scénář a případný odchod Turecka z NATO, co by to pro Alianci znamenalo?
Myslím, že Turecko tímto směrem neuvažuje a uvažovat ani nebude. Odchodem z Aliance – což považuji za nepravděpodobný a zcela hypotetický scénář – by Turecko ztratilo obrovský vliv, který díky členství má. Aliance funguje striktně na principu konsenzu, každý spojenec může zablokovat jakékoliv rozhodnutí. To je silná vlivová páka, o niž by Turecko přišlo.

LN: Jak hodnotíte situaci v českém obranném rozpočtu? Kde máme největší rezervy?
Před summitem jsme na základě dohody iniciované Spojenými státy odevzdali plán investic směrem ke dvěma procentům do roku 2024. Obsahuje i seznam nákupů hlavních zbraňových systémů. Máme představu o tom, co potřebujeme a jak nákupy rozložit v čase. Teď je třeba začít nakupovat. V důsledku různých soudních řízení kvůli minulým akvizicím vládne na ministerstvu obrany určitá atmosféra strachu, ale řada projektů je připravena, takříkajíc na spadnutí, a je nutné začít investovat co nejrychleji. Ztratili jsme už tři čtyři roky v období, kdy peníze k dispozici byly a ekonomika rostla. To ale nebude trvat věčně, dřív nebo později přijde recese a škrty v obranném rozpočtu.

LN: Měly v Bruselu nějaké ohlasy tendry zrušené dnes už bývalou ministryní obrany Karlou Šlechtovou?
My nejsme pod každodenním drobnohledem. Důležité je, abychom byli schopni v plánovacích cyklech, které jsou čtyřleté, poskytnout Alianci určitou schopnost, například brigádu plně dozbrojenou obrněnou technikou nebo obnovené vrtulníkové letectvo. Jaká k tomu vede cesta, nikoho nezajímá. Rozhodující je výsledek.

LN: Zmínil jste ruskou agresi na Ukrajině. Považujete Rusko za největší hrozbu pro Alianci?
Ne, my Rusko dokonce ani nehodnotíme jako přímou vojenskou hrozbu, ale jako potenciální hrozbu. Díky nejrůznějším opatřením – nejviditelnější je posílení východní části Aliance – vyslala Aliance jasný signál, že garantuje obranu i východních spojenců, kde ještě donedávna nebyly vůbec žádné alianční síly. Nemyslím si ani, že by Rusko mělo nějaké útočné plány proti Alianci. Nemá na to ani vojenské kapacity. Nepřímým důkazem toho, že si Rusko uvědomuje pevnost naší kolektivní obrany, je fakt, že se nyní soustředí čím dál více na nejrůznější aktivity nevojenské, podvratné, hybridní.

LN: NATO si vytvořilo centrum proti kyberútokům v estonském Talinu. Jak vidíte jeho práci?
Centrum v Tallinnu vzniklo na základě zkušeností Estonska s první velkou organizovanou kybernetickou kampaní proti alianční zemi v roce 2006. Navíc Estonsko má velice vyspělý e-goverment. V centru se shromažďují informace z této oblasti, vyměňují se zkušenosti, vypracovávají se obranné manuály, zpracovávají se konkrétní případy, z nichž se vyvozují obecnější postupy. Centrum také pořádá kybernetická cvičení Locked Shields. Česko se v něm letos umístilo na třetím místě a loni dokonce zvítězilo. Know-how a inovace, které se zde vytvoří, využívají nejen jednotliví spojenci, ale i alianční zásahové týmy kybernetické obrany. Sdílíme to i s EU.

LN: Které situace typu voleb nynpovažujete z hlediska hybridních útoků za nejvíc ohrožené?
Pozornost Moskvy se nyní soustředí na podkopávání důvěry v naši vojenskou přítomnost v Pobaltí, kolem níž je mnoho dezinformací a falešných zpráv. Druhé takové „bojiště“ kybernetické války je Balkán, zejména Makedonie. Tím, že se vyřešil spor o její název, učinila velký krok směrem k členství, což se Moskvě nelíbí. Jednou z výrazných aktivit byl loňský Ruskem podporovaný pokus o převrat v Černé Hoře. Měl zmařit vstup země do NATO.

LN: V červnu uplynulo deset let od výročí války v Gruzii. Kancléřka Angela Merkelová při nedávné návštěvě této země vzkázala, aby Gruzie s brzkým vstupem do Aliance nepočítala. Česko Gruzii tradičně podporuje, co říkáte jejím slovům?
Gruzii podporujeme, musíme ale být realisté. Jedním z kritérií pro vstup do Aliance je to, že vstupující země má vyřešené veškeré teritoriální spory. Ve chvíli, kdy je dvacet procent území Gruzie nelegálně okupováno, si lze vstup jen těžko představit. Rusko to velice dobře ví a záměrně udržuje tento stav, aby vstup Gruzie do Aliance blokovalo.

LN: Francouzský prezident Emmanuel Macron tento týden zopakoval svůj apel na hlubší integraci EU v oblasti obrany. Panuje v NATO shoda v tom, že si síly Evropské unie a Aliance nebudou konkurovat?
Vnímáme to v zásadě pozitivně. 22 členů Aliance jsou zároveň členy Evropské unie a ozbrojené síly nemáme rozdělené na část pro NATO a část pro EU. Předpoklad je takový, že pokud posilování obrany v rámci Evropské unie vytvoří nové schopnosti, budou moci být využívány i pro NATO. Určité obavy panují v USA ohledně případných bariér pro uplatňování výrobků amerického obranného průmyslu na evropském trhu.

  • 1Diskuse


Milan Rokos

Autor

Milan Rokosmilan.rokos@lidovky.czČlánky


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz