„Polovina autobusů, které jsme používali před válkou pro veřejnou dopravu, skončila na frontě a další čtvrtina z těch, jež zůstaly, byla ruskými útoky zničena,“ dodává Senkevyč.
Jednačtyřicetiletý politik, který aktivně bránil město a v nejtěžších momentech se v jeho ulicích pohyboval s kalašnikovem, se v Rumunsku zúčastnil mezinárodní dvoudenní konference Aspen – GMF Bucharest Forum 2023.
„I když je nyní situace klidnější než před rokem, kdy byl Mykolajiv obklíčen a hrozilo, že tak jako sousední Cherson padne do rukou ruské armády, stále čelíme sporadickým raketovým útokům,“ popisuje starosta aktuální stav. Jak dodává, ve městě bylo zabito 160 civilistů, z toho dvě děti. Všichni přitom patřili k ruskojazyčnému obyvatelstvu.
Před válkou žilo v přístavním městě přes půl milionu obyvatel. Nyní je jich přibližně 400 tisíc, z toho 45 tisíc pochází z jiných částí Ukrajiny. Školy, kterých je v regionu 125, jsou i nadále z bezpečnostních důvodů zavřené, výuka probíhá online. Také větší část byznysu se nepodařilo obnovit. Největším problémem Mykolajiva zůstává nedostatek pitné vody, která přestala téct z kohoutků v dubnu minulého roku, šest týdnů po invazi. Jak se ukázalo, Rusové úmyslně poškodili potrubí přivádějící vodu do města z řeky Dněpr vzdálené 73 kilometrů.
„Část potrubí se nachází pod zemí, ale část vede i po povrchu, byly to dvě roury o průměru 1,2 metru a ty ruští vojáci zničili výbušninami. Později jsme našli v jiných místech v blízkosti potrubí další nevybuchlé miny,“ dodává Senkevyč.
Téměř tři týdny netekla voda vůbec, kvůli zuřícím bojům nebylo možné potrubí opravit. Lidé jezdili do okolních vesnic, kde se nachází staré studny, vodu začaly dovážet také kamiony ze sto kilometrů vzdálené Oděsy. Pitná voda chyběla domácnostem, ale také nemocnicím a například i pekárnám a dalším výrobnám potravin.
Válka na Ukrajině – druhý podzim |
S posunem frontové linie se podařilo většinu potrubí opravit, nicméně voda, která přes něj teče dnes, se může používat akorát na mytí. Je kalná, zapáchá a také je slaná. Pitná voda se do Mykolajiva dováží i nadále z okolních studní.
Fungování města má daleko do předválečné doby, kdy Mykolajiv sloužil jako pomyslná brána do Ukrajiny. Až čtyřicet procent importovaného a exportovaného zboží šlo přes tamní přístav. I když není zcela vyhráno, starosta Senkevyč věnuje většinu své energie obnově města. Výrazné pomoci se mu dostává přímo od dánské vlády.
„Na jejich popud jsme sepsali seznam, co všechno potřebujeme, a oni to posuzují a schvalují. Nepřijímáme však žádné peněžní dary. Pouze konkrétní věci, máme nulovou toleranci ke korupci. Pořídí nám například dánské pumpy, čímž pomáhají svým firmám. K nám nejde ani halíř v hotovosti,“ vysvětluje starosta.
S několika zahraničními městy uzavřel jeho úřad dohody o spolupráci a pomoci napřímo. Právě díky jedné ze smluv doputovaly do Mykolajiva zmiňované norské autobusy. Podle odhadů Vysoké školy ekonomické v Kyjevě lze škody ve městě způsobené válkou vyčíslit na 860 milionů dolarů.
Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů UNECE zahájila letos v červnu iniciativu UN4Mykolaiv, smyslem které je podpořit práci zahraničních a ukrajinských architektů, inženýrů a dalších odborníků při obnově města. Druhý podobný pilotní projekt se týká Charkova. Vybudovat nový Mykolajiv potrvá desetiletí a výdaje na jeho rekonstrukci budou ještě nákladnější než nynější propočty.
