Dohoda ještě není ztracena, konec se ale blíží, zní z Evropské unie i Británie |
Pokud se dohoda neuzavře, pravděpodobně nastane tvrdý brexit, který je nevýhodný pro obě strany. Ekonomiky obou aktérů jsou úzce propojeny. V roce 2019 vyvezla Británie 43 procent svého zboží do EU, 51 procent importu na ostrovy pocházelo ze zemí sedmadvacítky, uvádí BBC.
  |
Na konci ledna letošního roku se političtí lídři domluvili, že úmluvu uzavřou do 31. prosince 2020. Shoda se dosud nenašla, a proto se britský předseda vlády Boris Johnson vydává na další výpravu do Bruselu za šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Mezi vyjednávacími týmy stále panují zásadní neshody.
Rybaření
Rybaření sice představuje marginální část ekonomiky Británie i EU, v rámci jednání jde však o přední téma, které bylo zároveň motorem brexitové kampaně v roce 2016. Garnitura EU pléduje za to, aby evropské státy mohly rybařit v britských vodách s co nejmenšími omezeními.
Británie chce opak. Moře obklopující ostrovy by nejradši měla jen pro sebe. Londýn požaduje, aby se rybářský byznys v oblasti vrátil do jejích rukou, mimo to odmítá, že by rybáři měli podléhat bruselským regulacím. Minulý rok přibližně tři čtvrtiny ryb ulovených Brity putovalo do Evropy. Pokud by se strany nedohodly, britský vývoz zboží do EU by byl zatížen cly.
Férová soutěž
V jádru neshod jednání stojí dva odlišné požadavky – férová soutěž ze strany EU a touha po suverenitě Britů. Evropský volný trh nabízí mnoho výhod, volný pohyb osob, zboží, kapitálu, absenci cel a podobně. Na oplátku za to však vyžaduje respektování společných pravidel. Debaty probíhají o tom, do jaké míry může Británie využívat výhod volného trhu a zároveň si udržet nezávislost na evropských předpisech.
Biden a brexit: Johnson ztratil spojence. Příští americký prezident považuje odchod Londýna z EU za chybu |
Bruselští vyjednavači trvají na tom, že pokud chce Londýn zůstat součástí volného trhu, musí dodržovat stejná pravidla jako evropské státy. To konkrétně v oblastech práv a povinností zaměstnanců i zaměstnavatelů, environmentálních regulací a státní finanční pomoci v podobě dotací pro vymezená ekonomická odvětví.
Ostrovní vláda namítá, že účelem odchodu z unie bylo se právě těchto regulací zbavit. Britský premiér požaduje nulové poplatky a cla, zároveň trvá na tom, že země bude moci odmítnout evropská nařízení. „Jsme připraveni být kreativní,“ řekla šéfka evropské komise Ursula von der Leyenová podle BBC. „Nebudeme však zpochybňovat integritu našeho jednotného trhu,“ dodala. Pokud se jednání neposunou a má dojít k dohodě, jedna ze stran bude muset učinit zásadní kompromis.
Vymáhání, bezpečnost a Severní Irsko
Dalším důležitým bodem, který dosud nebyl dohodnut, je vymahatelnost smlouvy. Evropa tlačí na prosazení recipročního mechanismu. Pokud jedna ze stran poruší úmluvu, druhá bude mít právo se bránit, například zavedením cel na určité produkty. Podle deníku Financial Times Downing Street tento způsob vymáhaní požaduje za nepřijatelný.
Samostatným problémem jsou ostrovní hranice v Irsku. Irská republika zůstává členským státem EU a sousední Severní Irsko je součásti Spojeného království. Zavádění pevných hranic mezi státy by mohlo podle odborníků otevřít rány z konfliktu na konci minulého století. Londýn protlačil pokračování otevřených hranic mezi ostrovními zeměmi. To, jak bude smlouva implementována, je tématem separátních jednání.
Jednání mezi EU a Británií budou pokračovat, Johnson míří do Bruselu |
Mimo ekonomickou oblast se bude diskutovat i o bezpečnostní spolupráci. Šéf Downing Street si přeje plný přístup k evropským databázím. Brusel však oponuje, že žádný stát, který není členem unie, k nim přístup nemá.
Pokud Johnson a Leyenová tento týden dojdou ke kompromisní dohodě, musí být následně schválena v obou parlamentech. Podle analytiků šance, že se naplní scénář konsensuální smlouvy, stále existuje, politici budou nicméně muset jednat rychle a efektivně, píše BBC.
