„Na exekutivní úrovni nemáme choutky organizovat volby v zemi, ale skutečně jsme se ocitli v takové situaci,“ uvedl Moise, jehož země už měsíce čelí vážné krizi.
  |
Parlamentní a komunální volby se měly konat v listopadu, ale neuskutečnily se, protože rámcový zákon o organizaci voleb neschválil parlament, ve kterém se Moise mohl opřít o většinu poslanců.
Vypršení mandátu zákonodárců dává prezidentovi možnost vládnout za pomoci dekretů. Opozice a většina občanské společnosti to kritizuje jako ohrožení křehké demokracie a příklon k diktatuře.
Tito kritici během loňského roku neustále požadovali, aby Moise odstoupil kvůli zapletení do korupčního skandálu. Protesty, které trvaly od září do prosince, vedly k ochromení skoro všech aktivit v zemi, školy byly více než dva měsíce uzavřeny. Při této vlně protestů v nejchudší zemi západní polokoule zahynulo nejméně 17 lidí a skoro 200 dalších utrpělo zranění.
HEJTY Z HAITI: ‚Oni fakt nic nemají‘. Vše je luxus |
Sám Moise vnímá možnost vládnout za pomoci dekretů jako příležitost vybřednout z neustálé politické krize, jak řekl agentuře Reuters.
Prezident také hodlá využít absence zákonodárné moci i k rozpočtovým změnám. Konkrétně rozhodl, že za částku 16,3 milionu dolarů (asi 369 milionů Kč), kterou prý Haiti ušetří na poslancích, nechá „postavit deset středních škol“ po celé zemi. Prezident to podle AFP oznámil před novináři, kteří nedostali příležitost klást otázky.
Prezidentův návrh přichází v „katastrofickém ekonomickém kontextu“, poznamenala AFP a dodala, že poslanci v posledních dvou letech neschválili státní rozpočet, a tak haitský stát pracuje podle rozpočtu původně schváleného pro období 2017-2018. V té době země podle Mezinárodního měnového fondu ještě dosahovala hospodářského růstu a míra inflace činila 14,7 procenta. V současnosti inflace přesahuje 20 procent a ekonomika se propadla do recese.
