Vzhledem k tomu, že viru dosud podlehlo asi 50 procent osob, které se jím nakazily, a faktu, že se nemoc šíří planetou a že by mohla odolat současným antivirálním lékům, je třeba rozšířit možnosti léčby této nemoci, tvrdí švédští vědci.
Onkolog Jan-Inge Henter a jeho spolupracovníci zjistili, že symptomy pacientů infikovaných virem H5N1 jsou velmi podobné těm, kterými trpí lidé s poruchou imunitního systému nazývanou hemofagocytující lymfohistiocytóza (HLH).
Pokud je chemoterapie provedena u pacientů s HLH okamžitě, stoupá počet lidí, kteří nemoc přežijí z 56 na 90 procent proti těm, kteří dostali léčbu čtyři týdny poté či vůbec. Henter, jehož studie byla otištěna v odborném listě The Lancet, už proto vyzval Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), aby podpořila další výzkumy založené na této myšlence.
Onkolog Jan-Inge Henter a jeho spolupracovníci zjistili, že symptomy pacientů infikovaných virem H5N1 jsou velmi podobné těm, kterými trpí lidé s poruchou imunitního systému nazývanou hemofagocytující lymfohistiocytóza (HLH).
Pokud je chemoterapie provedena u pacientů s HLH okamžitě, stoupá počet lidí, kteří nemoc přežijí z 56 na 90 procent proti těm, kteří dostali léčbu čtyři týdny poté či vůbec. Henter, jehož studie byla otištěna v odborném listě The Lancet, už proto vyzval Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), aby podpořila další výzkumy založené na této myšlence.
