  |
Podle ruských médií jde o jistého Rinata Achmetšina, ruského emigranta s ruským a americkým občanstvím. Agentura RBK v pátek napsala, že Achmetšin byl lobbistou organizace Human Rights Accountability Global Initiative Foundation (HRAGIF), která byla vytvořena speciálně s cílem dosáhnout zrušení takzvaného Magnitského zákona. Zákon byl v USA přijat v roce 2012 v reakci na smrt ruského auditora Sergeje
Odhalené e-maily Trumpa juniora přehledně. Věděl, že má Ruska mít kompro na Clintonovou |
Magnitského, údajně ubitého dozorci v ruském vězení. Postihuje sankcemi ruské politiky, kteří podle USA porušují lidská práva. Moskva se dlouhodobě snaží o jeho zrušení, za jeho odvolání údajně lobbovala i právnička Veselnická.
Achmetšin je bývalým pracovníkem sovětských tajných služeb, potvrdila RBK s odvoláním na tvrzení Williama Browdera, šéfa společnosti Hermitage Capital Management, kde byl zaměstnán Magnitskij. Achmetšin podle RBK ale nepracoval pro sovětskou kontrašpionáž, nýbrž pro vnější rozvědku GRU.
Sám Achmetšin podle ruské agentury jakékoli kontakty s nynějšími ruskými výzvědnými službami odmítá. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov v pátek novinářům řekl, že Kreml Achmetšina nezná a nemá o něm žádné informace. Totéž Peskov prohlašuje o Veselnické.
Syn amerického prezidenta tvrdí, že se s Veselnickou loni v červnu setkal, protože mu nabídla kompromitující informace o tehdejší demokratické sokyni jeho otce Hillary Clintonové, žádné dokumenty prý ale nakonec nezískal. Veselnická takovýto účel jednání popřela s tím, že chtěla jednat o Magnitského zákonu.
Pro prezidenta Trumpa aféra znamená další prohloubení skandálu, ve kterém čelí nařčením, že mu k vítězství ve volbách pomohla Moskva. Trump i Kreml takové závěry odmítají.
Trumpa mladšího chtějí kvůli kontroverzní schůzce vyslechnout výbory Kongresu, které úlohu Ruska v amerických prezidentských volbách vyšetřují.
