Na smutečním byznysu vydělávají stovky polských trhovců

Minulou sobotu večer už bylo provizorních stánků, u nichž stál třeba malý kahánek devět zlotých (asi 50 korun) – tedy trojnásobek ceny v obchodech – tak deset patnáct.

Během týdne státního smutku, kdy se davy před prezidentským palácem zmnohonásobily, se podobně zvýšil i počet trhovců. Už jich nebyly desítky, ale stovky. Od profesionálních obchodníků, kteří prodávali svícny rovnou z dodávek, až po studenty, kteří někde v supermarketu koupili tašku svíček a chtěli si přivydělat pár zlotých na pivo.

Podobné to bylo s květinami. Květinářky na Krakovském předměstí, u nichž si už Varšavané navykli kupovat květiny před schůzkou nebo před návštěvou rodičů, měly otevřeno až do noci.

"Zloté se válejí na ulici..."
Se svazky právě natrhaných narcisek a tulipánů sem ale přišli i babičky a dědečkové z vesnic v okolí hlavního města. A vydělat si pár zlotých kytkami natrhanými zřejmě v některém z varšavských parků zkoušeli i bezdomovci.

Na dračku šly i polské vlajky, jejichž normální cenu zvýšila malá černá stužka, která z nich udělala "vlajku smuteční", na několikanásobek. Už někdy od středy se také objevily první samolepky a "placky" s nápisy "Polsko ve smutku".

Obchoduje se i s lístky na pohřeb Pro mnohé "podnikavce" se stal příležitostí i nedělní pohřeb Lecha Kaczyńského v Krakově. Na internetu se podle deníku Gazeta Wyborcza prodávají lístky na smuteční mši. Na tu radnice rozdala mezi lidi 10.000 lístků, ne všichni však poslední rozloučení s manželi Kaczyńskými chtěji skutečně vidět. Odpoledne se tak nabídky lístků objevily na internetu, jedna propustka za přibližně 500 zlotých (přes 3000 korun). Pronajímají se dokonce i byty s "výhledem na pohřeb".

Velký úspěch mezi malými dětmi, které mířily k prezidentskému paláci společně s rodiči a prarodiči, měl jistý šikula, který prodával bíločerveně blikající řetězy s mapkou Polska jako přívěskem. Objevili se i prodejci ovčích sýrů, minerálek, kdosi přivezl několik stoliček, které prodával lidem čekajícím až dvacet hodin ve frontě na to, aby se mohli poklonit před rakvemi Lecha a Marie Kaczynských.

Všichni, jak už to tak v Polsku bývá, prodávali nelegálně. Městští policisté se je sice snažili vyhnat a mnoha prodejcům rozdali předvolání, ale sotva odešli, trhovci se na své místo znovu vrátili. Ceny sice kvůli "konkurenci" postupně klesaly, i tak ale byly dvou- až trojnásobné oproti normálním obchodům.

Na otázku reportéra jednoho polského rádia, jestli se nestydí vydělávat na smrti prezidenta, odpověděl jeden z trhovců lakonicky: "Nestydím. Když se tady válí zloté na dlažbě, tak je třeba se pro ně sehnout."