„Měli by přijít s návrhy, jak znovu ustavit evropskou bezpečnost jako společný projekt,“ vysvětlil novinářům švýcarský ministr zahraničí a nynější prezident Didier Burkhalter. OBSE si příští rok, tedy za srbského předsednictví, připomene 40. výročí podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Burkhalter nyní zdůraznil, že doporučení panelu osobností by v práci OBSE neměly znamenat revoluci, měla by především napomoci obnově organizace, která má podle něj i po desetiletích velkou kapacitu ke zprostředkování dialogu i ke konkrétním akcím.
Víme, kde je problém
Švýcarský návrh přichází v době, kdy OBSE hraje významnou roli v ukrajinské krizi. Jak ale ve čtvrtek v Basileji upozornil například český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, hrozí, že organizace prakticky ztratí význam, pokud její závěry nebudou respektovat všichni členové. OBSE nyní sdružuje 57 členských států. Rusko jako jediné ve čtvrtek zablokovalo původní švýcarský návrh politické deklarace k ukrajinskému dění.
    |
„Jsem z toho trochu rozpačitý. My celkem víme, kde je problém. Otázka je spíš těch nástrojů, praktických,“ komentoval český ministr návrh na zřízení rady osobností. O principech helsinského procesu nejsou pochybnosti, míní Zaorálek. Problém podle něj tkví v tom, jak zařídit, aby všichni členové tato pravidla skutečně respektovali a dodržovali.
PSALI JSME: |
Český ministr zahraničí ovšem zároveň zdůraznil, že Praha se na vzniku panelu bude podílet, návrh má totiž zjevně dostatečnou podporu. „My někoho nominujeme, byť s určitými rozpaky,“ poznamenal.
Přes kritiku, která se nyní v OBSE snáší na Moskvu kvůli ukrajinské krizi, uvítal švýcarský návrh ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj je zásadní, aby vznikla objektivní a profesionální analýza budoucích úkolů organizace i doporučení, jak odpovídat na současné bezpečnostní výzvy různého druhu.
