Politička také tvrdí, že „tradiční parlamentní demokracie začíná být nemocná, protože občané se cítí být vyloučeni z rozhodovacích procesů a mají pocit, že nemají reálný vliv na dění v zemi“. Jako řešení nabízí referenda a prvky přímé demokracie, tak jak jsou běžné ve Švýcarsku.
AfD, která vznikla teprve před třemi lety, na sebe výrazně upozornila v polovině března, kdy dosáhla hned napoprvé dvouciferných výsledků v trojích regionálních volbách. Ve východoněmeckém Sasku-Anhaltsku dokonce získala až 25 hlasů a skončila druhá. Důvodem pro její úspěch je striktní odmítání vstřícné migrační politiky, kterou prosazuje vláda kancléřky Angely Merkelové.
Dosavadní politiku ve vztahu k uprchlíkům označuje Frauke Petryová v rozhovoru pro LN za chybnou a zideologizovanou. Domnívá se, že většina běženců, kteří přišli v roce 2015 do Německa, neprchala před válkou a pronásledováním, ale kvůli vidině lepšího života. Proto je třeba zrušit individuální nárok na azyl i evropskou azylovou směrnici, jež staví uprchlíky a politicky pronásledované na stejnou úroveň.
Po odmítání běženců objevila AfD v poslední době nové téma, kterým je odpor proti „nadřazenosti“ islámu, jeho vnějším projevům, jako je zahalování, diskriminaci žen. Alespoň tak to Petryová tvrdí. Na stranickém sjezdu, který se koná tento víkend ve Stuttgartu, chce schválit dlouhodobý program, který považuje takový islám za neslučitelný s německou ústavou. „Už teď zažíváme, že se ženy, děti a mladí lidé nemohou volně pohybovat, mají problémy na plovárnách, protože mnozí muslimové nejsou ochotní přijmout pravidla naší kultury,“ říká mimo jiné předsedkyně Alternativy pro Německo.
Velký rozhovor s Frauke Petryovou čtěte v sobotním vydání Lidových novin.
