„Adaptujeme se na měnící se bezpečnostní prostředí, jehož součástí jsou ruské investice do raket,“ řekl po videokonferenci novinářům Stoltenberg. Ministři ve středu podle něj schválili balíček politických a vojenských opatření, mezi něž patří také nákupy nové vojenské techniky, k nimž se zavázala řada zemí. Nakupují například pozemní protiraketové systémy Patriot či SAMP/T nebo bojové letouny páté generace, přiblížil šéf NATO.
I přes hrozbu sankcí ze strany USA dorazila první část ruského protiraketového systému do Turecka |
Rusko začalo testovat nové střely včetně hyperzvukových poté, co USA loni odstoupily od smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu INF. Washington krok zdůvodnil tím, že Moskva dohodu dlouhodobě porušovala. Řada zvláště východoevropských členů NATO se nyní cítí ruskými aktivitami ohrožena.
Aliance však podle Stoltenberga nehodlá „zrcadlově opakovat ruské kroky“ a nebude v Evropě umísťovat jaderné střely odpalované ze země. Cílem současné aktivity je podle něj udržet odstrašující schopnost aliančního arzenálu.
Ministři ve středu hovořili také o plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa snížit počet amerických vojáků v Německu z 34.500 o téměř třetinu. Podle Stoltenberga rozhodnutí Washingtonu, jímž chce Trump motivovat Berlín ke zvýšení výdajů na obranu, není definitivní. Americký ministr obrany Mark Esper spojence ujistil, že USA „jsou zavázány k ochraně evropské bezpečnosti“ a případný další vývoj budou s evropskými spojenci konzultovat.
