Trojice zemí je v pohotovosti už od roku 2021, kdy k jejich hranicím začalo přes běloruské území proudit množství uprchlíků a migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu nebo Afriky, odkud prchají před chudobou nebo ozbrojenými konflikty. Varšava a pobaltské státy obvinily běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je nejbližším spojencem Ruska, že migranty využil jako hybridní zbraň, přičemž cílem bylo vyvolat nestabilitu na Západě.
Poté, co po krátké vzpouře v Rusku začaly nedávno do Běloruska přijíždět jednotky Wagnerovy skupiny, obavy vzrostly, píše agentura AP. Varšava už před časem oznámila, že přesouvá k hranici s Běloruskem další vojenské síly.
O víkendu polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že přibližně 100 wagnerovců se přibližuje k hranicím s Polskem, konkrétně k oblasti známé jako suwalský koridor. To je strategický pás země podél polsko-litevské hranice, který se nachází zároveň mezi Běloruskem a ruskou enklávou Kaliningrad, a má tudíž pro NATO význam jako spojnice s Pobaltím.
„Situace se teď stává ještě nebezpečnější,“ řekl Morawiecki novinářům. „Je to dozajista krok k dalšímu hybridnímu útoku na polské území,“ poznamenal. K obavám přispěl úterní incident, kdy dva běloruské vrtulníky během cvičení v malé výšce narušily polský vzdušný prostor. Polské ministerstvo obrany oznámilo, že k hranicím vysílá další vojáky, a o incidentu informovalo NATO, které ve středu uvedlo, že situaci monitoruje.
„NATO pozorně sleduje situaci podél svých východních hranic, včetně včerejšího (úterního) incidentu, kdy dva běloruské vojenské vrtulníky krátce pronikly do polského vzdušného prostoru,“ sdělil představitel NATO pod podmínkou anonymity. „Jsme v této záležitosti v úzkém kontaktu s polskými úřady a budeme i nadále dělat vše, co je nezbytné, abychom zajistili bezpečnost celého území aliance,“ podotknul.
Litva: „Hrozba je vážná“
Šéf lotyšské státní pohraniční stráže Guntis Pujáts ve středu lotyšským médiím řekl, že v reakci na zvýšená bezpečnostní rizika začala pohraniční stráž cvičit speciální zásahovou jednotku. Litevský prezident Gitanas Nauséda tento týden prohlásil, že pro Wagnerovu skupinu by bylo lákavé využívat svou přítomnost v blízkosti litevských hranic „k různým provokacím“. „Myslím, že hrozba je vážná,“ řekl v pondělí Nauséda.
Jiní naznačují, že by se schopnosti ruských žoldnéřů neměly přeceňovat, píše AP a zmiňuje jako příklad předsedu výboru pro národní bezpečnost a obranu v litevském parlamentu Laurynase Kasčiúnase. Podle poslance wagnerovci v současné době v Bělorusku nepředstavují konvenční vojenskou hrozbu. Zda se to v budoucnu změní, bude záležet na „dalších scénářích, způsobu jejich vyzbrojení a rozkazech“.
V Polsku někteří kritici vytýkají vládě, že hrozbu přeceňuje, aby se před podzimními parlamentními volbami prezentovala jako tvrdá v oblasti bezpečnosti. Opoziční lídr Donald Tusk obvinil vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), že wagnerovce využívá k předvolebnímu vyvolávání strachu. Strana to popřela, píše AP.
Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová tento týden uvedla, že Spojené státy vnímají Wagnerovu skupinu jako hrozbu. „Viděli jsme jejich zhoubné snahy na africkém kontinentu. Takže se rozhodně obáváme, že tato skupina na příkaz ruské vlády - protože nepůsobí nezávisle na ruské vládě - je hrozbou pro nás všechny,“ uvedla s poznámkou, že jakýkoliv útok wagnerovců by byl považován za útok ruské vlády.
Běloruský servis Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) mezitím s odkazem na satelitní snímky upozornil, že poblíž běloruské obce Cel v centrální části Běloruska, kde se usadili wagnerovci, vznikají vojenská opevnění. Snímky společnosti Planet Labs zachycují zřejmě budování zákopů na cvičišti Repišča. Běloruské ministerstvo obrany nedávno uvedlo, že tam plánuje vojenské cvičení, kterého se zúčastní Wagnerova skupina. Ta mezitím zveřejnila video, kde zachycuje výstavbu opevněného lesního tábora,“ uvedla stanice.
