Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvNetanjahu promluvil krátce po setkání s Blinkenem, který naléhal na Izrael, aby dočasně přerušil ofenzivu, a zlepšil tak humanitární podmínky v Pásmu Gazy. Izraelský premiér uvedl, že jeho země nepoleví a „odmítá dočasné příměří, které nezahrnuje návrat našich rukojmích“. Podle izraelské armády jich je nejméně 241.
Blinken nicméně potvrdil podporu Spojených států Izraeli. „Stojíme pevně na straně Izraele... ten má právo a povinnost bránit se a zajistit, aby se události ze 7. října už nikdy neopakovaly,“ řekl Blinken s odkazem na útok Hamásu, který si vyžádal na 1 400 obětí. Blinken nicméně také řekl, že záleží na tom, jak „to Izrael dělá“.
Podle ministra je důležité udělat vše pro ochranu civilistů, kteří se ocitli v křížové palbě bojů s Hamásem, a doručit pomoc těm, kteří ji zoufale potřebují. Řekl to na společném brífinku s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Ten uvedl, že Izrael dodržuje mezinárodní právo a civilisty před svým bombardování předem varuje.
Podle Herzoga izraelská armáda poslala šest milionů textových zpráv, uskutečnila čtyři miliony telefonátů a do Pásma Gazy shodila na 1,2 milionu varujících letáků. V těchto vzkazech opakovaně vyzývala civilisty, aby se evakuovali na jih Pásma Gazy.
Izraelské ostřelování a od minulého pátku i rozsáhlá pozemní operace se soustředí na sever Pásma Gazy. Izrael však podle BBC i dalších médií ostřeloval opakovaně rovněž jih Pásma.
Šéf americké diplomacie v Tel Avivu před novináři prohlásil, že stále myslí také na rukojmí, která Hamás unesl do Gazy. „Tolik Izraelců, Američanů a lidí dalších národností... je naší povinností udělat vše, abychom je dostali bezpečně zpátky k jejich rodinám,“ řekl Blinken.
Blinken přiletěl do Tel Avivu v pátek ráno. Je to jeho druhá cesta do oblasti od vypuknutí války Izraele s Hamásem. Poprvé byl v Izraeli 12. října, kdy zahajoval několikadenní cestu po Blízkém východě, kterou pak 16. října opět zakončil v Izraeli. Také tentokrát se chystá i jinam, v sobotu bude jednat v Jordánsku.
Podle AFP i dalších tiskových agentur chtěl Blinken přimět Izrael, aby souhlasil s humanitárními přestávkami v bojích, v nichž by mohla být bezpečně doručena pomoc civilistům. Podotkl také, že je nutné navýšit objem potravin, vody, léků a další pomoci dovážené do Pásma Gazy.
Izrael ve válce |
Podle něj se podařilo „nalézt mechanismus“, který by umožnil dodávky paliva do nemocnic v Gaze, což Izrael dosud odmítá povolit ve snaze zabránit tomu, aby se dostalo do rukou Hamásu. Konkrétní detaily však Blinken nezmínil. O pokroku při jednání o dodávkách paliva v pátek mluvil i zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths.
Nejlepší způsob k ukončení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je podle Blinkena vytvoření palestinského státu. „Je to jediný způsob, jak zaručit trvalou bezpečnost (Izraeli),“ řekl. Podle něj je nutné hnutí Hamás porazit nejen z vojenského hlediska, ale také „lepší vizí do budoucnosti“, kterou může být právě vytvoření samostatného palestinského státu. Na tom se však podle Blinkena musí začít pracovat hned.
V Pásmu Gazy na území menším než Praha žije na 2,3 milionu lidí. Od začátku bombardování se jich statisíce přesunuly na jih, kam je poslala izraelská armáda a ujištěním, že tam budou v bezpečí.
Humanitární přestávku v bojích Hamásu s Izraelem žádá i americký prezident Joe Biden, uvedla BBC. „Myslím, že potřebujeme přestávku,“ řekl ve čtvrtek Biden. Mluvčí Bílého domu John Kirby pak jeho slova upřesnil s tím, že humanitární přestávka by byla „dočasná, lokální a zaměřená určitý cíl či cíle – humanitární pomoc dovnitř, lidé ven“. Od 7. října zemřelo podle palestinských úřadů spravovaných Hamásem v Pásmu Gazy 9 227 Palestinců, z toho 3 826 dětí.
Do Izraele přiletěla i japonská ministryně zahraničí Jóko Kamikawaová. Ta na úterní tiskové konferenci uvedla, že za hlavní prioritu považuje nutnost zlepšit humanitární situaci v Pásmu Gazy. Podle japonských médií se očekává, že se také setká s rodinami rukojmích, které Hamás unesl.