Navzdory výraznému poklesu počtu běženců, kteří do spolkové republiky přicházejí, považují Němci migraci za největší výzvu zahraniční politiky. Za takovou ji označilo 46 procent dotázaných, následuje konflikt v Sýrii (25 procent), vztah k Rusku (16 procent) a situace v Evropské unii (deset procent).
Téměř tři ze čtyř Němců (73 procent) jsou přesvědčeni, že migrační krizi lze řešit jen na evropské úrovni. Evropská unie by se podle drtivé většiny dotázaných (91 procent) měla více zasazovat o řešení příčin migrace, i když si to bude vyžadovat další náklady.
S dosavadní spoluprací ale občané spolkové republiky spokojení nejsou. O tom, že Německo ostatní evropské země nechaly na holičkách je přesvědčeno 73 procent dotázaných, 26 procent takový názor nemá. Tři čtvrtiny Němců (73 procent) jsou také pro to, aby se zkrátily evropské dotace zemím, které nepřijímají žádné uprchlíky nebo jen velmi málo. Čtvrtina (24 procent) je proti takovému postupu.
Mezi státy, které odmítly povinné kvóty na přerozdělování běženců a dosud jich přijaly jen menší množství, patří také Česká republika. Vláda Bohuslava Sobotky ale tvrdí, že Praha zůstává solidární a přispívá na řešení migrační krize jiným způsobem. Možné krácení evropských dotací, o kterém už mluvili i někteří evropští politici, česká vláda důrazně odmítá.