Je téměř jisté, že sazba DPH u bydlení v Česku vzroste o čtyři procentní body; zvýšení přinese začátkem roku reforma veřejných financí. Pokud však Česko nezíská výjimku od EU, daň vzroste o 14 procent, což muže například u rodinných domů znamenat zdražení o statisíce či miliony korun. Snížená sazba by pak nadále platila pouze u sociálního bydlení, které předpokládá nejvýše 350 metrů čtverečních podlahové plochy u domů a nejvýše 120 metrů čtverečních u bytů.
Česká republika a další státy, které usilují o prodloužení výjimky, například Polsko a Maďarsko, musí k souhlasu přesvědčit všech 27 členských států EU. V daňových otázkách je totiž v unii nutný jednomyslný souhlas. Ještě předčasné spekulovat jak jednání nakonec dopadne.
Zatím se v Bruselu uskutečnilo jen první kolo jednání národních expertů. Se svojí podporou pro návrh komise váhají především Němci a prodloužení výjimek se příliš nezamlouvá ani Dánům, kteří mají jednotnou daňovou sazbu 25 procent a nejsou tak nejrůznějším výjimkám nakloněni.
O celém problému se rozhodne nejspíš na konci roku na zasedání ministrů financí EU. Nejbližší další kolo jednání národních expertů se uskuteční začátkem října.
Podle eurokomisaře pro daňové otázky László Kovácse je ale prodloužení výjimek pro nové členské státy důležité v rámci rovného zacházení se všemi členy unie. Země, které do EU vstoupily před rokem 1995, mají totiž platnost svých výjimek zaručenu až do roku 2010, kdy by měl začít platit nový režim pro DPH v celé unii. Naproti tomu platnost výjimek nových
členských států končí v roce 2007 nebo v roce 2008.
Prodloužením výjimek se tedy vyřeší nespravedlivá a nerovná situace, která by při opačném postupu hrozila. "Prodloužit výjimky je logický postup," řekl před časem Kovács.
Česká republika a další státy, které usilují o prodloužení výjimky, například Polsko a Maďarsko, musí k souhlasu přesvědčit všech 27 členských států EU. V daňových otázkách je totiž v unii nutný jednomyslný souhlas. Ještě předčasné spekulovat jak jednání nakonec dopadne.
Zatím se v Bruselu uskutečnilo jen první kolo jednání národních expertů. Se svojí podporou pro návrh komise váhají především Němci a prodloužení výjimek se příliš nezamlouvá ani Dánům, kteří mají jednotnou daňovou sazbu 25 procent a nejsou tak nejrůznějším výjimkám nakloněni.
O celém problému se rozhodne nejspíš na konci roku na zasedání ministrů financí EU. Nejbližší další kolo jednání národních expertů se uskuteční začátkem října.
Podle eurokomisaře pro daňové otázky László Kovácse je ale prodloužení výjimek pro nové členské státy důležité v rámci rovného zacházení se všemi členy unie. Země, které do EU vstoupily před rokem 1995, mají totiž platnost svých výjimek zaručenu až do roku 2010, kdy by měl začít platit nový režim pro DPH v celé unii. Naproti tomu platnost výjimek nových
členských států končí v roce 2007 nebo v roce 2008.
Prodloužením výjimek se tedy vyřeší nespravedlivá a nerovná situace, která by při opačném postupu hrozila. "Prodloužit výjimky je logický postup," řekl před časem Kovács.
