Jak totiž tento týden vyšlo najevo, byl muž v afghánském Kandaháru vyšetřován elitními vojáky Bundeswehru, kteří s ním měli hrubě zacházet. Podle dosavadních informací zadržely 24letého Murata Kurnaze koncem roku 2001 v pákistánském Pešaváru tamní bezpečnostní síly a následně jej předali Američanům. Ti Kurnaze převezli a vyšetřovali ve své věznici v afghánském Kandaháru. Poté ho přemístili na svou základnu Guantánamo, odkud byl Kurnaz propuštěn letos v srpnu. Důvodem byl nedostatek důkazů, které by podložily podezření, že tento turecký občan byl členem teroristické organizace.
Spolkové ministerstvo obrany ve středu potvrdilo, že členové KSK, elitní jednotky německé armády, s Muratem Kurnazem v Afghánistánu skutečně přišli do kontaktu. Měli ho ale jen střežit. Mluvčí ministerstva trvá na tom, že šlo o „verbální, ne však fyzický kontakt“.
Hlavou o zem
Někdejší vězeň z Guantánama, který usiluje o německé občanství, však tvrdí něco jiného. Prostřednictvím svého právníka vypověděl, že dva vojáci s německou vlajkou na rukávu ho při výslechu chytili za vlasy a hlavou udeřili o zem. Jeden z vojáků měl na Kurnaze zvolat: „Byl jsi na špatné straně.“
Případem se bude zabývat vyšetřovací výbor německého Bundestagu. Rychlé a jasné vyšetření všech obvinění, která byla vznesena vůči jednotkám KSK, ve svém čtvrtečním prohlášení žádala i spolková vláda Angely Merkelové. Německá armáda má v současnosti v Afghánistánu zhruba 2900 mužů.
Již předchozí německá vláda Gerharda Schrödera je obviňována z toho, že tajně pomáhala Američanům přepravovat osoby podezřelé z terorismu k výslechům do třetích zemí. Takovým případem mělo být zatčení Chálida Masrího, německého občana libanonského původu.
Ten tvrdí, že jej agenti CIA unesli a pět měsíců drželi v tajném vězení v Afghánistánu, kde ho měl vyslýchat Němec. Začátkem tohoto roku také vyšlo najevo, že agenti německé rozvědky BND působili během iráckého tažení v Bagdádu a poskytovali Američanům informace o cílech bombardování a dokonce o pohybu Saddáma Husajna. Navenek však Berlín americkou invazi do Iráku vždy ostře kritizoval.
