„Obávám se, že třetina lidí se s demokracií již rozloučila,“ uvedl pro deník Tagesspiegel Frank Karl, který působí v FES. Podle něj ztrácejí důvěru ve stávající politický systém především lidé, kteří sami sebe považují za sociálně slabé či chudé. To jsou například nezaměstnaní nebo příjemci sociálních dávek. „Na základě osobního neúspěchu si tito lidé vypěstují odstup ke státu,“ řekl Karl.
Obavy z propadu
Nejsou to však jen Němci s nízkými či žádnými příjmy, kteří žijí v sílícím přesvědčení, že demokracie už nefunguje. Státu a politickému systému přestávají věřit také lidé, kterým se až donedávna nevedlo zle, nyní se ale obávají ekonomického, a tím pádem i společenského propadu. A vinu na tomto stavu podle nich nese stát.
Z průzkumu pro FriedrichEbert-Stiftung také vyplývá, že mezi Němci sílí pesimismus. Na nadcházející roky pohlíží optimisticky jen 31 procent dotázaných. Podle Franka Karla už obyvatelé současného Německa nevěří, že se dočkají rozmachu své země.
Tento pesimismus je z velké části způsoben pocitem nespravedlnosti, který Němci zažívají. Jak vyplývá ze zmíněné studie, má jen 62 procent Němců pocit, že se jim dostává spravedlivého zacházení. Naopak celá čtvrtina z nich si stěžuje na to, že je k nim přistupováno vyloženě nespravedlivě. Zhruba 57 procent respondentů proto žádá, aby byly ze strany státu pozastaveny či přímo anulovány ekonomické reformy.
Panuje tu nespravedlnost
Silný pocit nespravedlnosti, který Němci zažívají, je patrný i z jiných průzkumů, které byly provedeny v posledních měsících. Například podle studie Bertelsmannovy nadace citované týdeníkem Focus považují celé tři čtvrtiny německých občanů ekonomické poměry ve své vlasti za nespravedlivé. Pouze každý osmý Němec je přesvědčen o opaku.
Zajímavé přitom je, že ještě v roce 2005 označila hospodářské poměry v Německu jako nespravedlivé jen polovina občanů. Za poslední dva roky se tedy nálada v zemi zhoršila - a to přesto, že v porovnání s rokem 2005 zažívá současné Německo lehkou hospodářskou konjunkturu.
Jisté je, že ekonomický pesimismus je úzce spjat s politikou: Podle studie FES si totiž téměř každý druhý Němec dovede představit, že příští rok nepůjde k volbám. A nedůvěra občanů dopadá negativně zejména na velké strany.
Obavy z propadu
Nejsou to však jen Němci s nízkými či žádnými příjmy, kteří žijí v sílícím přesvědčení, že demokracie už nefunguje. Státu a politickému systému přestávají věřit také lidé, kterým se až donedávna nevedlo zle, nyní se ale obávají ekonomického, a tím pádem i společenského propadu. A vinu na tomto stavu podle nich nese stát.
Z průzkumu pro FriedrichEbert-Stiftung také vyplývá, že mezi Němci sílí pesimismus. Na nadcházející roky pohlíží optimisticky jen 31 procent dotázaných. Podle Franka Karla už obyvatelé současného Německa nevěří, že se dočkají rozmachu své země.
Tento pesimismus je z velké části způsoben pocitem nespravedlnosti, který Němci zažívají. Jak vyplývá ze zmíněné studie, má jen 62 procent Němců pocit, že se jim dostává spravedlivého zacházení. Naopak celá čtvrtina z nich si stěžuje na to, že je k nim přistupováno vyloženě nespravedlivě. Zhruba 57 procent respondentů proto žádá, aby byly ze strany státu pozastaveny či přímo anulovány ekonomické reformy.
Panuje tu nespravedlnost
Silný pocit nespravedlnosti, který Němci zažívají, je patrný i z jiných průzkumů, které byly provedeny v posledních měsících. Například podle studie Bertelsmannovy nadace citované týdeníkem Focus považují celé tři čtvrtiny německých občanů ekonomické poměry ve své vlasti za nespravedlivé. Pouze každý osmý Němec je přesvědčen o opaku.
Zajímavé přitom je, že ještě v roce 2005 označila hospodářské poměry v Německu jako nespravedlivé jen polovina občanů. Za poslední dva roky se tedy nálada v zemi zhoršila - a to přesto, že v porovnání s rokem 2005 zažívá současné Německo lehkou hospodářskou konjunkturu.
Jisté je, že ekonomický pesimismus je úzce spjat s politikou: Podle studie FES si totiž téměř každý druhý Němec dovede představit, že příští rok nepůjde k volbám. A nedůvěra občanů dopadá negativně zejména na velké strany.
