Německá společnost Krempel sídlící nedaleko Stuttgartu prodávala elektronické součástky íránským firmám po několik let díky licenci od německého Spolkového úřadu pro ekonomické záležitosti a kontrolu exportu.
Technologie, které Krempel poskytoval, mohly být aplikovatelné nejen v civilních, ale i ve vojenských zařízeních. Vedení společnosti prý však bylo šokované, když zjistilo, že jejich elektroniku Iránci použili k vývoji raket použitých při nedávných chemických útocích v Sýrii.
Na severozápadu Sýrie zřejmě opět došlo k chemickému útoku |
Vyšetřování několika subjektů: lidskoprávní organizace Syřané za pravdu a spravedlnost, německého deníku Bild a investigativního serveru Bellingcat, totiž přineslo několik fotografií zbytků raket s logem společnosti Krempel a nápisem: „Vyrobeno v Německu“.
Trosky raket byly nalezeny po dvou útocích za použití raket s jedovatým plynem, který proti civilistům podle všech informací vypálila armáda syrského diktátora Bašára Asada. Společnost Krempel potvrdila pro deník Bild, že vyvezla elektronické součástky a izolační materiály.
  |
Útoky proběhly v na konci ledna a začátku únoru letošního roku a již je vyšetřuje OSN. Jedovaté látky zasáhly 21 lidí včetně několika dětí. Podle serveru Bellingcat byly rakety použité při útoku „byly vyrobeny v roce 2016 a dovezeny z Íránu.“
Mluvčí společnosti Krempel uvedl, že byl překvapen tím, že součástka Pressspan PSP-3040 byl použita v pohonech raket. Podle médií zatím není jasné, jestli vývoz technologie do Íránu neporušil sankce, či regulace obchodu mezi státy EU a Íránem.
One of the rockets used in today's chlorine attack in Douma has the same lot number as a rocket used in the Jan 22nd chlorine attack on Douma, strongly suggesting they came from the same source. (Left Feb 1st, right Jan 22nd) https://t.co/d56G5HyqaT
Podle serveru Jerusalem Post však Krempel není jedinou německou firmou, která prodávala technologické prvky Íránu. Několik německých bezpečnostních agentur navíc poukazovalo na to, že Írán se snaží vytvořit chemické a biologické zbraně.
Syrská armáda i vláda ale dlouhodobě odmítají, že by v konfliktu kdy nasadily chlor nebo jiné chemické látky. Podle společné vyšetřovací komise OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) ale syrská vláda v posledních dvou letech použila při útocích sarin a několikrát chlor.
Zbraňový export
Vývoz zbraní do politicky neklidných oblastí budí v Německu dlouhodobě emoce. Záměr omezit export zbraní se v minulosti pravidelně objevoval ve všech programových prohlášeních německých vlád.
Zejména sociální demokraté (SPD) se snažili něco takového prosadit v praxi. Ve statistikách zachycujících objem zbrojních obchodů se to ovšem neodrazilo.
Týdeník Der Spiegel například uveřejnil, že v letech 2015 až 2017, čili v době účasti SPD, odsouhlasila vláda rekordní počet zbrojních zakázek. Například v období 2014 až 2017 přesáhl celkový objem vyvezených zbraní přes 25 miliard eur, což je o pětinu víc, než za předchozí vlády.
Největší nárůst přitom zaznamenal export do tak zvaných „třetích zemí“, mezi něž patří země mimo Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Těch přibylo dokonce až o 47 procent.
