Takový počet demonstrantů se dnes podle organizátorů dostavil na shromáždění v Mnichově. Policie podle listu Süddeutsche Zeitung účast odhadla na sto tisíc lidí. Vzhledem k takové mase začala být situace napjatá, píše deník Die Welt, načež se pořadatelé společně s policií a hasiči rozhodli shromáždění rozpustit.
Demonstrace se konají v celém Německu. Již v pátek musela být kvůli velkému množství lidí odvolána demonstrace proti Alternativě pro Německo (AfD) v Hamburku. Podle policie vyšly tento víkend do ulic po celém Německu statisíce lidí, aby vyjádřili podporu soudržnosti a toleranci ve společnosti.
Na neděli aktivisté svolali manifestace v desítkách měst od metropole Berlína po malá města, uvádí agentura AFP. V Kolíně nad Rýnem dorazily desítky tisíc lidí, podle organizátorů to bylo až 70 tisíc. V Brémách proti pravicovému extremismu a za demokracii demonstrovalo podle policejních dohadů 45 tisíc lidí, desetitisíce lidí podle úřadů přišly také k budově parlamentu v Berlíně.
Demonstranti v Mnichově dorazili s transparenty odsuzujícími pravicově extremistické myšlenky. Na plakátech bylo možné číst nápisy jako „Poučme se z historie, místo abychom ji opakovali“, „Žádná tolerance k netoleranci“ či „AfD – noční můra Německa“.
V sobotu byly akce poklidné a policie žádné větší problémy nehlásila. Odpor části veřejnosti k AfD vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění po konzervativní unii CDU/CSU druhou největší politickou silou v zemi.
I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění po konzervativní unii CDU/CSU druhou největší politickou silou v zemi. Protiimigrační strana odmítla, že by deportační plán probíraný na setkání v Postupimi byl součástí jejího programu, a tvrdí, že členové, kteří se účastnili, tam byli z čistě osobních důvodů, nikoliv jako zástupci strany.
