Naturalizovaných cizinců z celkem 157 zemí bylo loni o 31 tisíc více než v roce 2022 a dokonce o 68 tisíc více než v roce 2021. V průměru jim bylo 29,3 roku, což je o 15,3 roku méně, než je německý věkový průměr, z 55 procent byli muži.
Jednoznačně největší skupinou cizinců, kteří loni získali německé občanství, byli Syřané se 75 tisíc, což je o 27 100 více než o rok předtím. V průměru ve spolkové republice strávili 6,8 roku.
„Vysoký počet naturalizací Syřanek a Syřanů souvisí s vysokými počty syrských žadatelů o azyl z let 2014 až 2016,“ konstatovali statistici, podle nichž tito lidé splnili požadavky pro získání občanství včetně jazykových znalostí a minimální délky pobytu.
Za Syřany skončili Turci a Iráčané se shodně zhruba 10 700 naturalizacemi. Zatímco v případě Iráčanů jde o nárůst o 3 900 oproti předchozímu roku, u Turků jde o pokles o 3 500.
Počet Ukrajinců, kteří v Německu žijí a loni dostali občanství, stoupl meziročně o 300 na 5 900. O rok dříve především v důsledku Ruskem vyvolané války několikanásobně vzrostl, a to z 1900 na 5 600.
Udělení občanství je v Německu podle zákona z roku 2023 obecně možné po osmi letech pobytu. Tato doba však v případě úspěšné integrace může být zkrácena i na šest let. Dříve mohou občanství získat i rodinní příslušníci naturalizovaných.