Dosavadní ministr vnitra Dolního Saska Boris Pistorius se stane novým ministrem obrany spolkové vlády Německa, oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Nahradí odcházející ministryni Christine Lambrechtovou, která v pondělí po sérii přešlapů ohlásila rezignaci. Podle mluvčího vlády Pistorius resort převezme ve čtvrtek.
Ačkoli Scholz měl prý o novém ministrovi od začátku „jasnou představu“, nové jméno podle svých kritiků měl sdělit jasně a rychle, nikoli až po četných spekulacích o den později.
Vzhledem k tomu, že Scholz do poslední chvíle držel vše v tajnosti, se tak ohledně obsazení uvolněného ministerského postu objevilo asi šest jmen. Mezi nimi byl předseda SPD Lars Klingbeil, vedoucí úřadu kancléře Wolfgang Schmidt, ministr práce Hubertus Heil, zmocněnkyně pro obranu Eva Höglová nebo státní tajemnice ministerstva obrany Siemtje Möllerová.
Ve hře bylo i to, že že by ministerstvo obrany poprvé mohl vést přímo člověk z bundeswehru. V tomto případě byl zmiňován generál Carsten Breuer, který během pandemie koronaviru z pověření vlády vedl armádní covidovou „taskforce“.
Kdo je Pistorius?
Nově jmenovaný Pistorius nebyl ani v první linii pravděpodobných jmen, ale vzhledem k omezeným personálním kapacitám SPD zejména v oblasti obrany spíše jednou z nejzazších možností, kam až může strana sáhnout. Jeho jmenování proto v první chvíli bylo i pro odbornou veřejnost překvapením. Opozice jeho jmenování kritizuje, Zelení naopak na novém ministrovi kromě znalosti prostředí a orientace v bezpečnostní politice oceňují jeho „pevné nervy“.
Coby člen předsednictva SPD je 62letý Pistorius považován za pragmatického politika, který by se měl alespoň po organizační stránce umět vypořádat se složitým a roky zanedbávaným resortem. Je zároveň politikem, který sám vykonal vojenskou službu, když v letech 1980 až 1981 sloužil ve Steubenových kasárnách ve městě Achim nedaleko Brém. Na univerzitách v Osnabrücku a Münsteru vystudoval práva, mezi sociální demokraty vstoupil už v 16 letech.
Zkušenosti má Pistorius ze zemské a komunální politiky. Od roku 2013 vedl dolnosaské ministerstvo vnitra, na komunální úrovni působil mimo jiné jako starosta Osnabrücku. V roce 2019 se v tandemu s Petrou Köppingovou ucházel o předsednictví SPD, které nakonec vyhrál současný předseda strany Lars Klingbeil (se spolupředsedkyní Saskií Eskenovou). V letech 2013 až 2017 také byl a od listopadu 2022 znovu je členem německé Spolkové rady, tedy horní komory parlamentu.
Právě ambice a věk v jeho jmenování údajně hrály alespoň do určité míry roli: Hlavní část své politické kariéry už má Pistorius za sebou a může si tedy dovolit přijmout místo, které diskreditovalo všechny jeho předchůdkyně – tedy odcházející Christine Lambrechtovou, Annegret Krampovou-Karrenbauerovou a Ursulu von der Leyenovou. Všechny ve spolkové politice po vedení ministerstva obrany skončily, jen Leyenová se víceméně shodou okolností přesunula do vedení Evropské komise.
Tanky na Ukrajinu
Pistorius bude hned od prvního dne řešit naléhavé otázky nejen ministerstva, ale celé vlády. Ta musí konečně rozhodnout o tom, zda Ukrajině dodá velmi žádané tanky Leopard, toho se ale vláda stále zdráhá.
Německo po počátečním váhání ukrajinskou armádu sice podporuje stále větším množstvím zbraní, tanky Leopard ale zatím přes naléhání tamní vlády dodávat nechce. Britský ministr obrany Ben Wallace, jehož země jako jedna z prvních Ukrajině dodá moderní západní tanky typu Challenger 2, vyzval kancléře Scholze, aby dodávky leopardů povolil.
Stejné výzvy přicházejí také z dalších evropských zemí. „Doufáme ve větší podporu pro Ukrajinu a snažíme se ji zorganizovat. Doufáme, že několik partnerů, spojenců, dá Ukrajině tanky,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda na probíhajícím Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu. Konkrétně Duda zmínil právě Německo, což kvitovalo také Finsko a Litva.
Polsko minulý týden oznámilo, že v rámci mezinárodní koalice předá Ukrajině rotu německých tanků Leopard 2. Podobný záměr má také Finsko. V obou případech však předání v Německu vyrobených strojů podléhá souhlasu Berlína. Vicekancléř a ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck je přesvědčen, že Německo nemá stát v cestě vojenské podpoře Ukrajiny ze strany ostatních zemí, kancléř Scholz je ovšem v této otázce o poznání rezervovanější.
Ženy ve vládě a širší reorganizace
Rozhodování Scholzovi o obsazení důležitého postu komplikoval jeho předvolební slib, jehož se dosud pevně drží, tedy že v jeho vládě bude vyrovnaný počet mužů a žen. Tím přicházelo v úvahu jen buď nahrazení Lambrechtové jinou ministryní, anebo širší reorganizace kabinetu. Se zachováním vyrovnaných počtů počítá také ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck.
Scholz dosud vede kabinet s šestnácti ministry a ženy tvoří polovinu z nich. Po odchodu Lambrechtové a nástupu Pistoriuse se ale poměr změní ve prospěch mužů. V příštích měsících se navíc očekává odchod ministryně vnitra Nancy Faeserové, která by mohla vést sociální demokracii do podzimních regionálních voleb v Hesensku, kde dosud vládnou konzervativci. Za možného nástupce Faeserové média v minulosti zmiňovala právě Pistoriuse.
Lambrechtová je druhou ministryní, která opouští Scholzův kabinet od jeho nástupu k moci na konci roku 2021. Loni v dubnu rezignovala ministryně pro rodinu Anne Spiegelová, kterou nahradila Lisa Pausová. Důvodem tehdy byla kritika, že po předloňských ničivých záplavách na západě Německa Spiegelová odjela na měsíční dovolenou do Francie. V té době byla ministryní životního prostředí ve spolkové zemi Porýní-Falc, kterou přívalové deště a mohutné záplavy obzvlášť zasáhly.
