„Obžalovaná je na útěku... vydali jsme na ni zatykač,“ uvedl ještě dopoledne předsedající soudce Dominik Gross. Kvůli její absenci pak odročil jednání na 19. října. Po několika hodinách se ale ženu podařilo nalézt, podle informací deníku Bild v hamburské městské části Langenhorn.
Zdravotní způsobilost ženy pak přezkoumal lékař a soud rozhodl, že zatykač bude uplatněn. „Soud obžalované sdělil zatýkací rozkaz. Nyní bude umístěna do vazebního zařízení,“ uvedla mluvčí soudu Frederike Milhofferová.
Irmgard Furchnerová pracovala v táboře poblíž Gdaňsku v letech 1943 až 1945 jako sekretářka, písařka a stenotypistka pro tamního velitele Paula Wernera Hoppea. Mimo jiné podle prokuratury přepisovala jeho rozkazy k popravám či seznamy deportovaných, kteří pak zamířili vlaky do Osvětimi.
V době, kdy byla ve Stutthofu zaměstnaná, jí bylo 18 a 19 let, proto její případ skončil u soudu pro mladistvé v Itzehoe.
Stutthof původně od roku 1940 sloužil jako takzvaný pracovně-výchovný tábor, kterým prošly desetitisíce Poláků a občanů Sovětského svazu, internováni v něm však byli i političtí vězni, lidé podezřelí ze zakázaných homosexuálních styků nebo Svědkové Jehovovi.
Od poloviny roku 1944 do Stutthofu mířily tisíce Židů z Pobaltí či polští civilisté zatčení po potlačení varšavského povstání. Do konce druhé světové války zemřelo ve Stutthofu, jeho pobočných táborech a při místních pochodech smrti na 65 tisíc lidí. Součástí zařízení byla i plynová komora, mnoho vězňů bylo zavražděno zastřelením či pomocí fenolových injekcí do srdce. Tisíce lidí vyhladověly k smrti.
Loni soud udělil dvouletý podmíněný trest muži, který za války pracoval v táboře Stutthof jako dozorce. V době verdiktu mu bylo 93 let. Prokuratura ho obžalovala z napomáhání vraždě více než pěti tisíc vězňů.
V 93 letech soudili dozorce SS jako mladistvého. Za podíl na smrti 5 232 lidí |
Fakt, že je nyní Furchnerová souzená, je výsledkem precedentu z procesu s dozorcem v koncentračním táboře Sobibor Johnem Demjanjukem. Ten byl v roce 2011 odsouzen za podíl na vraždě 28 tisíc lidí. Soudce tehdy uvedl, že nezáleží na tom, jak malá byla role dotyčného v nacistických zvěrstvech. Pokud se dá prokázat, podezřelý má jít před soud.
U Hoppeho sekretářky se bude muset ještě dokázat, do jaké míry přispěla k vraždám v táboře. V obžalobě se podle listu The Guardian píše, že žena „asistovala odpovědným v táboře při systematickém vraždění židovských vězňů, polských partyzánů a sovětských válečných zajatců, a to svou přítomností na postu stenotypistky a sekretářky velitele tábora“.
Obhajoba naopak bude poukazovat na to, že Furchnerová pouze seděla u stolu a přijímala rozkazy svého nadřízeného. Sama nikdy nikomu neublížila, a tím pádem podle obhájců nemůže být za zmíněné zločiny souzena. Furchnerová se už v minulosti u soudu objevila jako svědkyně v procesu nejen se svým šéfem Hoppem, ale i dalšími členy SS. Vždy trvala na tom, že o vraždách nic nevěděla a s vězni nebyla vůbec v kontaktu.
V roce 1954 se vdala za někdejšího seržanta SS Heinze Furchtsama. O devatenáct let staršího muže potkala během své služby v táboře. Furchtsam si po válce změnil příjmení na Furchner. Oba manželé pak žili v Schleswigu na severu Německa, kde žena až do důchodu působila jako administrativní pracovnice. Její muž zemřel v roce 1972.
Irmgard Furchnerová:
76 años después de que los campos nazis fueran liberados con 96 años Irmgard Furchner, ex secretaria del Paul Werner Hoppe, será juzgada desde el jueves en #Alemania por su “complicidad de asesinato en más de 10 mil casos”. https://t.co/x6kCFwwQbw
