Podle německého scénáře by Rusko mohlo v únoru začít s novou mobilizací, kdy by do armády odvedlo 200 tisíc mužů. Následně by díky váznoucí západní pomoci Ukrajině zaznamenalo značný úspěch v jarní ofenzivě proti ukrajinským silám.
Na vojenský postup by Moskva navázala rozsáhlými kybernetickými útoky především v Pobaltí a také provokacemi, ke kterým by v pobaltských republikách využila ruskou menšinu.
V září by pak Rusko využilo společné manévry se svým spojencem Běloruskem k rozmístění 50 tisíc ruských vojáků na západě Ruska a v Bělorusku.
Německý scénář počítá s další eskalací, kdy by v říjnu Rusko přemístilo do své enklávy Kaliningradu mezi Polskem a Litvou rakety středního doletu. Zároveň by v Kaliningradu začalo s masivní propagandou, kdy by tvrdilo, že země Severoatlantické aliance se připravují na invazi.
Pozornost Ruska by přitom podle německého scénáře byla zaměřena na suwalský průsmyk, což je strategický pás země podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu.
Od prosince by v této oblasti mohl vypuknout uměle vyvolaný pohraniční konflikt s řadou mrtvých. Spor by navíc, jak Bild upozornil, využil možného složitého období po prezidentských volbách v USA, kdy by se Spojené státy mohly ocitnout bez vedení.
Německý dokument následně předpokládá mimořádná zasedání Rady bezpečnosti OSN a rozmístění vojáků NATO v Polsku a v Pobaltí, na což by Rusko zareagovalo dalším posílením své vojenské přítomnosti v regionu.
Aliance by se v reakci rozhodla k odstrašujícímu opatření, které je v dokumentu označeno jako Den X, kdy by do Polska a Pobaltí povolala 300 tisíc vojáků včetně 30 tisíc německých. Scénář končí 30 dní po Dni X, kdy proti sobě stojí přes půl milionu ruských a aliančních vojáků. Zda by Rusko nakonec ustoupilo, nebo by situace přerostla ve válku, scénář neuvádí.
Válka na Ukrajině |
Německé ministerstvo obrany scénář odmítlo komentovat, uvedlo ale, že se věnuje analýze různých možností včetně těch, které mohou být krajně nepravděpodobné.
Přípravě na možný konflikt se věnuje vícero států NATO a také Švédsko, které o vstup do aliance usiluje. V Česku se podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky roky nevedla seriózní diskuse o obraně. V prosinci v této souvislosti prohlásil, že válka s Ruskem sice nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná.
