V pátek administrativa prezidenta Joea Bidena oznámila nový balík vojenské pomoci. Součástí balíku, kterou Spojené státy předají Ukrajině budou kromě kazetové munice také dělostřelecké granáty ráže 105 milimetrů a 155 milimetrů, desítky bojových vozidel pěchoty, protitankové střely Javelin nebo munice do systému HIMARS.
„Bylo to z mé strany skutečně těžké rozhodnutí, které jsem mimochodem konzultoval s partnery i našimi přáteli (v Kapitolu). Ukrajincům dochází munice,“ okomentoval dnes oznámení prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CNN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru večer napsal, že balík vojenské pomoci Ukrajina velmi potřebovala a Bidenovi za něj poděkoval. „Rozšíření obranných schopností Ukrajiny nám dává nové možnosti, jak osvobodit naše teritorium a přiblížit se míru,“ napsal Zelenskyj.
Kazetová munice v určité fázi svého letu exploduje a rozpadne se na menší nálože, které se rozptýlí v širším okolí. USA se podle poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jakea Sullivana dlouho zdráhaly munici poskytnout kvůli rizikům, které mohou nevybuchlé nálože představovat pro civilisty. Podíl nevybuchlých menších náloží v granátech z USA bude podle Sullivana méně než 2,5 procenta.
Právě kvůli hrozbám pro civilisty budí kazetová munici značnou kontroverzi. Více než 120 zemí včetně České republiky se v Úmluvě o kazetové munici zavázalo, že tyto zbraně nebudou dále vyrábět, skladovat, přesouvat ani používat. Dohodu nicméně nepodepsaly například USA, Indie nebo Brazílie, ale ani Rusko a Ukrajina, které obě podle mezinárodních pozorovatelů tento typ munice již od loňského února, tedy od začátku ruské invaze, použily.
Nesouhlas s dodávkou dříve v pátek vyjádřila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Uvítal ji naopak poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak, podle něhož může mít „mimořádný psychický a emocionální dopad na už tak demoralizovaná ruská okupační uskupení“.
„Sleduji zprávy v médiích. Pro nás jako stát platí dohody z Osla,“ řekla německá ministryně Baerbocková. Podobně se vyjádřil i ministr obrany Pistorius. „Pro nás to není možnost,“ řekl Pistorius po jednání v Bernu s tím, že nechce komentovat kroky států, které úmluvu nepodepsaly.
Podle mluvčího německé vlády Hebestreita se Spojeným státům o dodání kazetové munice nerozhodovalo lehce. Na Ukrajině však podle něj panuje „zvláštní konstelace“. Uvedl, že Kyjev by použil munici pro svou obranu a že Rusko již tento druh zbraní „ve velké míře“ ve válce proti Ukrajině použilo.
Ta již dříve uvedla, že takový krok „aktivně zvažuje“.
Zaslání kazetové munice Ukrajině kritizují kvůli dopadům na civilní obyvatelstvo i organizace na ochranu lidských práv. Organizace Human Rights Watch vyzvala USA, aby Ukrajině tyto zbraně neposkytly. Organizace také tvrdí, že tuto munici používají při bojích ruská i ukrajinská armáda, což vedlo k smrti ukrajinských civilistů.
Proti dodávce munice se vyjádřil pro agenturu DPA i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. „Tento druh munice zabíjí a způsobuje zranění dlouho po konci konfliktu,“ uvedla mluvčí úřadu a vyzvala k okamžitému zastavení používání těchto zbraní.
