Současné Rusko zůstane podle strategie v dohledné době největší hrozbou pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru. Čínu označuje za partnera, konkurenta i systémového rivala. K hrozbám a výzvám, kterým Berlín čelí, Scholz na tiskové konferenci řekl, že Německo je silnou zemí.
„Bezpečnostně-politické okolí Německa prochází přelomem, zažíváme dějinný obrat. Ruská útočná válka proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva a evropského bezpečnostního uspořádání. Dnešní Rusko bude po dohlednou dobu největším ohrožením pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru,“ uvádí bezpečnostní strategie.
Dokument poukazuje na to, že dnešní dobu doprovází růst multipolarity, kdy se některé státy snaží změnit mezinárodní řád podle svých zájmů a představ. „V této mezinárodní situaci je Čína partnerem, konkurentem a systémovým rivalem,“ uvádí strategie.
Na hrozbu Číny na tiskové konferenci upozornila i spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Bezpečnost je to, že v lékárně dostanete léky, a také to, že když si budete psát s přáteli, tak vás při tom nebude odposlouchávat Čína,“ řekla. Zajištění bezpečnosti země proto podle Baerbockové vyžaduje integrované úsilí.
Podle Scholze je Německo dostatečně silnou zemí na to, aby zvládlo výzvy a rizika, které před ním stojí a kterým čelí. A pomoci s tím má i bezpečnostní strategie. „Je to neobyčejné, ale důležité rozhodnutí,“ řekl Scholz o schváleném dokumentu.
„Politikou integrované bezpečnosti se spolková vláda snaží o propojení a provázání všech prostředků a nástrojů tak, abychom posílili naši bezpečnost před vnějšími hrozbami,“ uvádí dále vládní materiál.
Dokument ale nezmiňuje vytvoření bezpečnostní rady, za konkrétními opatřeními mají stát příslušná ministerstva. „Spolková vláda bude pokrok v prosazování (opatření) pravidelně kontrolovat,“ dodává materiál.
Bezpečnost země podle vlády zaručují tři dimenze. Jednou z nich je obranyschopnost, která má zaručit pokračování života v míru a ve svobodě. „Proto se neochvějně hlásíme k NATO a k EU a posilujeme bundeswehr v jeho klíčovém úkolu obrany země a spojenců,“ uvedla vláda se zdůrazněním výdajů na armádu ve výši dvou procent HDP. K takovým investicím se státy NATO zavázaly už dříve, Německo ale tento cíl podobně jako jiné země včetně Česka zatím neplní.
V rámci odolnosti, kterou vláda označuje za další základní dimenzi národní bezpečnostní strategie, chce Německo lépe chránit své demokratické zřízení proti nelegitimním vnějším vlivům. Hlásí se také k zásadám mezinárodního práva a Chartě OSN. Součástí posílení odolnosti je podle dokumentu snížení jednostranné závislosti na surovinách a energiích diverzifikací dodavatelských vztahů a také vytvářením strategických zásob. „Posílíme také naši kybernetickou a vesmírnou bezpečnost,“ uvedla německá vláda.
Třetí základní dimenzí je udržitelnost, o kterou chce německá vláda pečovat bojem proti klimatické krizi, posílením celosvětové potravinové bezpečnosti a vybudováním protipandemické prevence.
Strategie zmiňuje řadu konkrétních opatření. Vedle investic do armády, které mají podle dokumentu dosáhnout ve „víceletém průměru dvou procent HDP“, jsou to mimo jiné rozšíření kybernetických dovedností, posílení ochrany před špionážemi a sabotážemi či zaměření na dálkově řízené přesné zbraně.
Jako důležitou vnímá Německo ochranu vesmírného prostoru a kosmické infrastruktury včetně zařízení pro lety do vesmíru, satelitní komunikace i pozemních stanic.
Dokument se věnuje i migračnímu problému. Pro zvládání migračních krizí jsou podle Berlína nezbytná cílená migrační partnerství Evropské unie a rovněž bilaterální dohody se zeměmi původu migrantů, aby byly možné deportace.
