V období před ruskou invazí na Ukrajinu, která začala 24. února, a bezprostředně po jejím začátku německá vláda Olafa Scholze odmítala dodávky zbraní Ukrajině. Vysvětlovala to dlouhodobým postojem, který dává přednost diplomacii. V lednu se Německo se rozhodlo darovat Ukrajině pět tisíc vojenských přileb, tento dar ale vyvolal nejen na Ukrajině rozporuplné reakce.
Dva dny po začátku invaze ale německá vláda změnila názor: „Ruská invaze na Ukrajinu znamená zlom. Ohrožuje to celé naše poválečné uspořádání,“ uvedl německý kancléř Olaf Scholz.
„V této situaci je naší povinností udělat vše, co je v našich silách, abychom pomohli Ukrajině bránit se proti invazní armádě (ruského prezidenta) Vladimira Putina,“ dodal. Podle rozhodnutí vlády tak mělo být na Ukrajinu dodáno tisíc protitankových zbraní a 500 raket země–vzduch typu Stinger ze zásob bundeswehru. Zdroje z německé vlády ve středu 2. března uvedly, že Německo zásilku ukrajinské straně předalo. Vláda rovněž dala svolení k předání Estonsku několika houfnic s ráží 122 milimetrů, které zbyly po východoněmecké armádě.
Další dodávku 2 700 protiletadlových raket typu Strela schválilo německé ministerstvo hospodářství 3. března. Jde o zbraně sovětské výroby, které měla ve výzbroji Národní lidová armáda (NVA) bývalé Německé demokratické republiky.
Posílení obrany země, změna rozpočtu
Kvůli válce na Ukrajině německá vláda na konci února oznámila, že odkládá úpravu rozpočtu pro letošní rok, jehož hlavní novou součástí bude zvláštní fond o objemu 100 miliard eur (2,49 bilionu Kč) pro modernizaci armády. Kromě toho ministr financí Christian Lindner nadále počítá se schodkem 99,7 miliardy eur (2,48 bilionu Kč). Německo podle oznámení kancléře Scholze také ihned navýší obranné výdaje na více než dvě procenta hrubého domácího produktu. Vloni činily výdaje na armádu zhruba 1,6 procenta HDP.
Na 15 miliard eur (375 miliard korun) má posloužit k náhradě stíhacích bombardérů Tornado, které jsou v rámci sdílení kapacit NATO schopny nést jaderné pumy. Původně je měly nahradit americké letouny F-18, podle pondělního oznámení vlády ale Německo nově plánuje nakoupit až 35 moderních stíhaček páté generace F-35 od americké firmy Lockheed Martin. Podle informací agentury DPA vláda zvažuje i pořízení 15 strojů Eurofighter. Eurofightery chce země využít k radioelektronickému boji, tedy k rušení a likvidaci nepřátelské vzdušné obrany. Strojů Tornado má nyní k nasazení německé letectvo 85 kusů a Eurofighterů, které jsou páteří vzdušných sil, pak 140 kusů.
Do dalšího vývoje Eurofighteru Německo plánuje vložit 2,5 miliardy eur (62,5 miliardy korun), za pět miliard eur (125 miliard korun) by armáda nakoupila těžké transportní vrtulníky a vojsko chce i nové drony. Potřebné budou také modernizace systému protivzdušné ochrany Patriot za více než miliardu eur (25 miliard korun) nebo investice tří miliard eur (75 miliard korun) do digitalizace vojenských jednotek. Část peněz získá i námořnictvo.
Změny v energetickém systému
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu Německo zmapovalo změny ve svém energetickém systému. Chce snížit závislost na ruském plynu, který tvoří dvě třetiny německého dovozu této suroviny. Ministerstva hospodářství a životního prostředí 8. března ve společném prohlášení uvedla, že Německo patrně neprodlouží životnost zbývajících jaderných elektráren. Vláda přitom ještě koncem února zvažovala, že by si jaderné elektrárny ponechala jako součást svého energetického mixu. Zbývající tři německé jaderné elektrárny, které mají být odstaveny do konce roku, provozují energetické společnosti EnBW, RWE a E.ON.
Nyní se zvažují alternativy, včetně většího využití solární a větrné energie, plynových a uhelných elektráren a budování terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG). Německý ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že první dva terminály by mohly být připraveny k vykládce dováženého plynu na pobřeží země do dvou let. Na začátku března oznámila společnost Tree Energy Solutions (TES), že vybuduje terminál na LNG v německém přístavním městě Wilhelmshaven v Severním moři.
Vláda 28. února oznámila, že Německo musí urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů. Závazek plného přechodu na obnovitelné zdroje chce země přesněji zakotvit novelou, ve které se podle německého tisku hovoří o době před rokem 2050. K dosažení tohoto cíle se plánuje do roku 2030 výstavba pevninských větrných elektráren o instalovaném výkonu až 110 gigawattů, což je dvojnásobek současného stavu. Ke konci loňského roku mělo Německo pevninské větrné elektrárny o výkonu 56,1 gigawattu.
Svou energetickou bezpečnost chce Německo posílit i zákonem nařízenými rezervami plynu. Od května by měl v zemi platit zákon o státních rezervách plynu, podle kterého budou muset být zásobníky se zemním plynem v Německu naplněny k 1. prosinci z 90 procent. a vyhnout se výraznému kolísání cen této suroviny v chladných měsících.
Uvolnění ropných rezerv ke stabilizaci trhu
Vláda 2. března oznámila, že uvolní část strategických ropných rezerv. Mezinárodně dohodnutý krok má za cíl stabilizovat ceny, které vyhnala vysoko válka na Ukrajině. Německo uvolňuje ropu ze strategických rezerv teprve počtvrté v historii. V minulosti Berlín uvolňoval strategické ropné zásoby v čase války v Perském zálivu v letech 1990 a 1991, kvůli škodám způsobeným hurikány Katrina a Rita ve Spojených státech v roce 2005 a kvůli selhání vývozu libyjské ropy v roce 2011.
