Jde o takzvané neoficiální spolupracovníky se založenou pracovní složkou (IMA), která byla vedena v Rosenholzově databance Stasi týkající se zahraniční špionáže. Podklady nyní úřad vydal médiím a badatelům, kteří si podali odpovídající žádost.
Podle šéfky úřadu pro dokumentaci Stasi Marianne Birthlerové ale nejde o nijak šokující materiály. Navíc laici z nich mnoho nevyčtou, protože jsou plné různých zkratek. Poslanci v materiálech mohou být "neoficiální spolupracovníci" Stasi, tedy lidé, kteří poskytovali informace vědomě, ale neměli podepsanou žádnou dohodu o spolupráci.
Může jít ale také o osoby, které agenti Stasi "vytěžovali" bez jejich vědomí. Právě do této skupiny podle Birthlerové patří 11 poslanců, kteří již zemřeli; v souladu se zákonem o materiálech Stasi jsou proto považováni za osoby postižené komunistickou rozvědkou, nikoli za její agenty.
Birthlerová podle agentury DPA zdůraznila, že její úřad žádné informace neutajuje. Za absurdní označila obvinění, že úřad zdržuje odhalení agentů Stasi v bývalé západní části země.
Zjištění, že Stasi měla agenty i mezi poslanci západoněmeckého parlamentu, vyvolává určitý rozruch do dneška. Po pádu komunistického režimu a sjednocení Německa totiž kuriózně mohl počet bývalých agentů Stasi ve Spolkovém sněmu vzrůst, protože do parlamentu dostali i lidé z východní části země. Po loňských volbách proto vyzvala Birthlerová nově zvolené poslance, zejména z postkomunistických formací, aby se nechali na spolupráci se Stasi lustrovat.
Zákon o podkladech Stasi z roku 1991 totiž neukládá poslancům, na rozdíl od státních úředníků, povinnost lustrace. Poslance lze ze zákona prověřit na spolupráci se Stasi jen na jejich vlastní žádost. V minulosti ale poslanecké kluby všeobecně doporučovaly svým členům, aby podstoupili přezkoumání dobrovolně, podobnou výzvu nevydali pouze postkomunisté.
Pro poslance by ale zřejmě ani odhalení, že se Stasi spolupracovali, nemělo důsledky. Existuje totiž rozhodnutí ústavního soudu, podle něhož není spolupráce se Stasi důvodem pro zbavení mandátu.
Pro východoněmeckou tajnou policii Stasi pracovalo za komunismu na plný úvazek asi 95.000 lidí. Jako neoficiálních spolupracovníků, tedy informátorů Stasi, bylo identifikováno dalších 150.000 osob.
Podle šéfky úřadu pro dokumentaci Stasi Marianne Birthlerové ale nejde o nijak šokující materiály. Navíc laici z nich mnoho nevyčtou, protože jsou plné různých zkratek. Poslanci v materiálech mohou být "neoficiální spolupracovníci" Stasi, tedy lidé, kteří poskytovali informace vědomě, ale neměli podepsanou žádnou dohodu o spolupráci.
Může jít ale také o osoby, které agenti Stasi "vytěžovali" bez jejich vědomí. Právě do této skupiny podle Birthlerové patří 11 poslanců, kteří již zemřeli; v souladu se zákonem o materiálech Stasi jsou proto považováni za osoby postižené komunistickou rozvědkou, nikoli za její agenty.
Birthlerová podle agentury DPA zdůraznila, že její úřad žádné informace neutajuje. Za absurdní označila obvinění, že úřad zdržuje odhalení agentů Stasi v bývalé západní části země.
Zjištění, že Stasi měla agenty i mezi poslanci západoněmeckého parlamentu, vyvolává určitý rozruch do dneška. Po pádu komunistického režimu a sjednocení Německa totiž kuriózně mohl počet bývalých agentů Stasi ve Spolkovém sněmu vzrůst, protože do parlamentu dostali i lidé z východní části země. Po loňských volbách proto vyzvala Birthlerová nově zvolené poslance, zejména z postkomunistických formací, aby se nechali na spolupráci se Stasi lustrovat.
Zákon o podkladech Stasi z roku 1991 totiž neukládá poslancům, na rozdíl od státních úředníků, povinnost lustrace. Poslance lze ze zákona prověřit na spolupráci se Stasi jen na jejich vlastní žádost. V minulosti ale poslanecké kluby všeobecně doporučovaly svým členům, aby podstoupili přezkoumání dobrovolně, podobnou výzvu nevydali pouze postkomunisté.
Pro poslance by ale zřejmě ani odhalení, že se Stasi spolupracovali, nemělo důsledky. Existuje totiž rozhodnutí ústavního soudu, podle něhož není spolupráce se Stasi důvodem pro zbavení mandátu.
Pro východoněmeckou tajnou policii Stasi pracovalo za komunismu na plný úvazek asi 95.000 lidí. Jako neoficiálních spolupracovníků, tedy informátorů Stasi, bylo identifikováno dalších 150.000 osob.
