Mirek Topolánek, Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra si však dnešek a zítřek prožijí ještě jakž takž v klidu. A Francouzům přitom budou usilovně držet palce.
Mají pro to dobrý důvod: tato schůzka slibuje jedny z nejvypjatějších debat za poslední roky. Lídři unie se mají shodnout na konkrétní podobě kontroverzních klimatických norem, schválit plán obnovy pro krizí postiženou evropskou ekonomiku a posvětit cestu k novému irskému referendu o Lisabonské smlouvě. „Tento summit bude těžký, jsou před námi důležitá rozhodnutí,“ řekl včera LN vicepremiér Vondra.
Linie, přes kterou nejede vlak
Česká vláda se netají tím, že by zejména „zelenou“ legislativu nerada podědila, což v případě neshody nastane. „Naším zájmem je jasně dosáhnout na tomto summitu politické shody na klimaticko-energetickém balíčku,“ potvrdil Vondra.
Česko tentokrát nestojí na žádné barikádě. Patří ale ke skupině hlavně nových států a Itálie, které jsou ochotné souhlasit s „dvacítkovým“ plánem – snížením emisí o 20 % v roce 2020 – jen potud, pokud „špinavé“ uhelné elektrárny dostanou výjimku a nebudou si muset kupovat všechny povolenky na emise CO2 na burze. Polsko, které do Bruselu opět posílá prezidenta i premiéra, kvůli tomu hrozí vetem. Argumentuje tím, že 90 % jejich energie pochází ze spalování uhlí a aukcionování povolenek by neúměrně prodražilo účty domácností za teplo. „Červenou linií, přes kterou pro nás nejede vlak,“ nazval úlevu pro elektrárenské podniky i Vondra.
Elektrárny jsou však jen jedním z bodů, ve kterém se státy i po roce intenzivního vyjednávání stále rozcházejí. Mnozí proto předpovídají, že summit nebude trvat dva dny, ale víc. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy měl svoje protějšky instruovat, aby si na sobotu „nic neodkladného nedomlouvali“.
Bude „napravovací“ summit?
Potřeba shody se stala novým náboženstvím, a to nejen kvůli podstatě věci, že se unie musí dohodnout, pokud má po zbytku světa chtít, aby ji ve snížení skleníkových plynů následoval. Má to i prozaičtější důvod: aby neskončili neúspěchem, chtějí Francouzi v případě krachu svolat do konce roku ještě jeden „napravovací“ summit. Drtivá většina lídrů se tomu ovšem hodlá mezi svátky vyhnout.
Lisabonská smlouva zkomplikuje život hlavně irskému premiérovi. Brian Cowen by měl sdělit světu, že hodlá uspořádat nové referendum a co za to bude Irsko požadovat od zbytku unie. Půjde o velmi kontroverzní rozhodnutí, proti kterému chce v Bruselu před místem zasedání protestovat několik občanských hnutí.
Mediální pozornost na sebe nepochybně strhne lídr kampaně NE Lisabonu, Ir Declan Ganley. Ze své nově otevřené kanceláře v Bruselu totiž právě dnes hodlá vyhlásit, že jeho Libertas jde do evropských voleb a začíná stavět kandidátky po celé unii.
Mají pro to dobrý důvod: tato schůzka slibuje jedny z nejvypjatějších debat za poslední roky. Lídři unie se mají shodnout na konkrétní podobě kontroverzních klimatických norem, schválit plán obnovy pro krizí postiženou evropskou ekonomiku a posvětit cestu k novému irskému referendu o Lisabonské smlouvě. „Tento summit bude těžký, jsou před námi důležitá rozhodnutí,“ řekl včera LN vicepremiér Vondra.
Linie, přes kterou nejede vlak
Česká vláda se netají tím, že by zejména „zelenou“ legislativu nerada podědila, což v případě neshody nastane. „Naším zájmem je jasně dosáhnout na tomto summitu politické shody na klimaticko-energetickém balíčku,“ potvrdil Vondra.
Česko tentokrát nestojí na žádné barikádě. Patří ale ke skupině hlavně nových států a Itálie, které jsou ochotné souhlasit s „dvacítkovým“ plánem – snížením emisí o 20 % v roce 2020 – jen potud, pokud „špinavé“ uhelné elektrárny dostanou výjimku a nebudou si muset kupovat všechny povolenky na emise CO2 na burze. Polsko, které do Bruselu opět posílá prezidenta i premiéra, kvůli tomu hrozí vetem. Argumentuje tím, že 90 % jejich energie pochází ze spalování uhlí a aukcionování povolenek by neúměrně prodražilo účty domácností za teplo. „Červenou linií, přes kterou pro nás nejede vlak,“ nazval úlevu pro elektrárenské podniky i Vondra.
Elektrárny jsou však jen jedním z bodů, ve kterém se státy i po roce intenzivního vyjednávání stále rozcházejí. Mnozí proto předpovídají, že summit nebude trvat dva dny, ale víc. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy měl svoje protějšky instruovat, aby si na sobotu „nic neodkladného nedomlouvali“.
Bude „napravovací“ summit?
Potřeba shody se stala novým náboženstvím, a to nejen kvůli podstatě věci, že se unie musí dohodnout, pokud má po zbytku světa chtít, aby ji ve snížení skleníkových plynů následoval. Má to i prozaičtější důvod: aby neskončili neúspěchem, chtějí Francouzi v případě krachu svolat do konce roku ještě jeden „napravovací“ summit. Drtivá většina lídrů se tomu ovšem hodlá mezi svátky vyhnout.
Lisabonská smlouva zkomplikuje život hlavně irskému premiérovi. Brian Cowen by měl sdělit světu, že hodlá uspořádat nové referendum a co za to bude Irsko požadovat od zbytku unie. Půjde o velmi kontroverzní rozhodnutí, proti kterému chce v Bruselu před místem zasedání protestovat několik občanských hnutí.
Mediální pozornost na sebe nepochybně strhne lídr kampaně NE Lisabonu, Ir Declan Ganley. Ze své nově otevřené kanceláře v Bruselu totiž právě dnes hodlá vyhlásit, že jeho Libertas jde do evropských voleb a začíná stavět kandidátky po celé unii.
