„Nově získané důkazy naznačují, že pachatelem byli oponenti ruského prezidenta Vladimira V. Putina, ale nespecifikují členy dané skupiny, ani kdo tuto operaci řídil nebo platil. Američtí představitelé odmítli prozradit původ informací, jak byly získány, či podrobnosti k síle těchto důkazů,“ píše NYT.
Dodali prý, že „neexistují žádné pevné závěry, a ponechali otevřenou možnost, že operaci mohla provést neoficiálně zástupná síla s vazbami na ukrajinskou vládu nebo její bezpečnostní služby“. List také uvádí, že Američané „říkají, že nenašli žádné důkazy o zapojení ruské vlády“ do tohoto útoku.
Právě na Rusy padlo krátce po incidentu podezření ze strany některých politiků. NYT píše, že není jasné, jakou motivaci by měl k sabotáži plynovodů Kreml, vzhledem k tomu, že pro Rusko byly důležitým zdrojem příjmů a prostředkem k uplatňování vlivu na Evropu. Podle jednoho z odhadů by náklady na opravu plynovodů začínaly na přibližně 500 milionech dolarů.
Z nových informací pak podle amerických novinářů vyplývá, že sabotáž provedli lidé s pravděpodobně ukrajinským nebo ruským občanstvím nebo případně oběma. „Američtí představitelé řekli, že se nezapojili žádní Američané ani Britové,“ podotýká NYT s tím, že v případu je stále mnoho neznámých.
Potápěči s vládním výcvikem?
Tři ze čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 na dně Baltského moře loni v září narušily exploze, jedno potrubí k Nord Stream 2 zůstalo neporušené.
Výbušniny byly s největší pravděpodobností nastraženy s pomocí zkušených potápěčů, kteří podle všeho nepracovali pro vojenské nebo zpravodajské služby, uvedli podle listu nejmenovaní američtí představitelé. Nevyloučili ale, že tito potápěči v minulosti absolvovali specializovaný vládní výcvik.
Zdroje NYT se rozcházejí v názoru na to, jakou váhu mají novým informacím přikládat. Všichni představitelé hovořili pod podmínkou zachování anonymity, aby mohli diskutovat o utajovaných zpravodajských informacích a citlivých diplomatických záležitostech.
Nord Streamem 1 v době před explozí už ruský plyn do Evropy neproudil kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, vzhledem k válce a protiruským sankcím však nikdy nebyl spuštěn.
Exploze nicméně zničily potrubí natolik, že z nich na několika místech začal unikat plyn. Výbuchy pak začaly vyšetřovat švédské, dánské i německé úřady. Výsledkem pátrání byla slova o sabotáži, viníka se však prokázat nepodařilo. Vyšetřování úřadů v Dánsku, Německu a Švédsku dosud neskončilo.
Incident zůstává jednou z nejzávažnějších nevyřešených záhad rok trvající ruské války proti Ukrajině. Podle některých představitelů by největší motiv k útoku měla Ukrajina a její spojenci.
Ti se proti projektu stavěli po celá léta a označovali ho za hrozbu pro národní bezpečnost, protože by Rusku usnadnil prodej plynu do Evropy. Podle NYT však nejsou důkazy, že by do sabotáže byla jakkoliv zapojena ukrajinská vláda nebo o ní dopředu věděla.
Moskva tvrdí, že za výbuchy plynovodu stojí Západ, své tvrzení však nijak nedoložila. Bílý dům v únoru odmítl jako „naprostý výmysl“ příspěvek na blogu amerického investigativního novináře oceněného Pulitzerovou cenou Seymoura Hershe, který tvrdí, že za explozemi stojí Washington.
Berlín bere na vědomí, Kreml chce vyšetřování
Německá vláda uvedla, že úterní zprávu NYT „bere na vědomí“. Mluvčí spolkové vlády však podle agentury Reuters podotkl, že německé vyšetřování tohoto incidentu ještě neskončilo. „Federální státní zastupitelství věc vyšetřuje od začátku října 2022. Je v tomto řízení nezávislé,“ uvedl.
Také Švédsko a Dánsko před několika dny informovaly Radu bezpečnosti OSN, že jejich vyšetřování stále pokračuje a ještě nepřineslo výsledky.
Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij k novým informacím poznamenal, že ospravedlňují požadavek Moskvy na mezinárodní vyšetřování. Zpráva NYT podle něj „jenom dokazuje, že iniciativa zahájit mezinárodní vyšetřování pod záštitou generálního tajemníka OSN je na místě“. Rusko prý do konce března chce vyvolat hlasování v Radě bezpečnosti OSN k návrhu rezoluce, v níž o vyšetřování žádá generálního tajemníka Antónia Guterrese.
Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře na Twitteru odmítl jakoukoliv spojitost útoku na plynovod s Ukrajinou. „Ukrajina nemá s incidentem v Baltském moři nic společného a nemá žádné informace o ‚proukrajinských sabotážních skupinách‘,“ napsal Podoljak. Zapojení Kyjeva označil za „zábavnou konspirační teorii“.
Výbušniny dovezla jachta z Polska
V tentýž den jako NYT přinesla informace k loňskému incidentu i německá televize ARD a další média. Ta uvedla, že výbušniny dovezla na místa činu jachta pronajatá v Polsku. Reportáž ARD se s americkým deníkem shoduje na tom, že za útokem na plynovod může být proukrajinská skupina.
Při tajné operaci údajní pachatelé použili jachtu pronajatou od firmy se sídlem v Polsku. Společnost podle ARD zřejmě patří dvěma Ukrajincům. Na moře vyrazil šestičlenný tým: pět mužů a jedna žena. Šlo o kapitána, dva potápěče, dvojici jejich asistentů a lékařku. Na místa dovezli výbušniny a rozmístili je tam.
ARD uvádí, že není jasné, z jaké země pocházeli, protože se prokazovali profesionálně zfalšovanými pasy. Použili je údajně například právě při pronájmu plavidla. Toto komando vyrazilo 6. září z Rostocku. Vybavení pro tajnou operaci jim předtím dovezl do přístavu nákladní vůz.
Po akci skupina vrátila loď majitelům nevyčištěnou, vyšetřovatelé tak na stole v kajutě dokázali zjistit stopy výbušniny. Už loni na podzim tajná služba nejmenované západní země údajně předala svým evropským partnerům indicie, podle kterých je za zničení potrubí odpovědné ukrajinské komando. Pak se objevily další náznaky, že šlo o nějakou proukrajinskou skupinu.
ARD na svých internetových stránkách píše, že i když stopy vedou na Ukrajinu, nepodařilo se vyšetřovatelům doposud zjistit, na čí pokyn údajní pachatelé jednali. Představitelé mezinárodních bezpečnostních kruhů nevylučují, že mohlo jít o operaci pod falešnou vlajkou, to znamená, že skuteční pachatelé mohli stopy nastražit tak, aby ukazovaly na Ukrajinu.
Vyšetřovatelé nicméně podle ARD zatím nezjistili nic, co by tomu nasvědčovalo.
27. září 2022 |
