Aleksander Milinkievič, prezidentský kandidát běloruské opozice, se tento týden vydal do Bruselu. Evropským státům osobně připomněl, že se v jeho zemi blíží prezidentské volby, které režim diktátora Aleksandra Lukašenka téměř jistě opět zmanipuluje, a požádal svobodný svět o pomoc.
Řekl, že by unie měla vyslat do Běloruska co nejvíc pozorovatelů, protože jejich přítomnost pomůže Bělorusům zbavit se strachu z hlasování pro opozici, a neuznat jejich výsledek, jakmile se ukáže, že neproběhly regulérně. „Evropské instituce by měly běloruskému režimu vyslat jasný signál, že se zmanipulování voleb neobejde bez vážných následků,“ řekl Milinkievič.
Jeho apel byl částečně vyslyšen. Evropský parlament slíbil vyslat co nejvíc poslanců na dohlížení voleb a ministři zahraničí členských států Minsku pohrozili, že rozšíří okruh Lukašenkových lidí, kteří nedostanou vstupní vízum do unie a budou jim obstaveny účty v evropských bankách.
Pak Milinkievič hovořil o tom, že opozice má velmi omezený prostor šířit nezávislé informace mezi lidmi, protože svoboda slova v zemi prakticky neexistuje. Vyzval proto unii, aby se nebála finančně podpořit zbytky nezávislých médií, ačkoli je režim postavil mimo zákon a fungují ilegálně. To byl důležitý bod.
Smutným faktem totiž je, že stávající evropská pravidla téměř vylučují financovat svobodný tisk v nedemokratických režimech, protože smlouvu může Brusel podepsat jen s oficiálně zaregistrovanou agenturou v dané zemi, což v případě států jako Bělorusko znamená provládní.
Člen běloruské opoziční strany BNF Ales Michalevič nedávno LN řekl, že většina evropských peněz proto končila v rukou Lukašenkových pohůnků, byť záměr Bruselu byl podpořit demokracii a lidská práva. Nyní se ale možná blýská na lepší časy. Elmar Brok, německý europoslanec a šéf zahraničního výboru europarlamentu, si totiž po Milinkievičově výkladu vzal slovo a prohlásil, že už vyjednává s Evropskou komisí, aby co nejdříve změnila stávající pravidla.
Brokova iniciativa si zaslouží uznání. Škoda že stejný nápad neměl třeba český europoslanec, ačkoli Češi mají na rozdíl od Němců zkušenosti se sovětskou totalitou a Bělorusko patří mezi státy, jimž se Praha papírově rozhodla pomáhat nejvíc.
