V Pákistánu se množí útoky na konvoje se zásobami pro americké vojáky nasazené v sousedním Afghánistánu. Došlo to tak daleko, že dnes celou řadu propriet, patřících vojákům, najdete na trzích v Péšáváru a okolí. Reportér americké televize CNN tam tak natrefil i na tak osobní věci jako jsou dopisy nebo alba s fotkami.
Před pákistánským Talibanem už si prý Američané nemohou být jistí ani na velkých silnicích - k poslednímu velkému útoku, poznamenává televize CNN, došlo hned za metropolí Islamábádem, která by přitom měla být jedním z relativně nejbezpečnějších míst v zemi. Při útoku bylo zničeno víc než 80 aut. Reportáž CNN k tomu dodává, že konvoj nedoprovázeli žádní vojáci. "Jako je tomu zvykem u všech konvojů".
Taliban potřeboval všeho všudy 12 mužů, kterým celá akce zabrala jen několik minut. Pákistánští řidiči, které si Američani najímají, už s kamióny nechtějí jezdit. CNN na svých webových stránkách píše, že se tak už teď v přístavu v Karáčí množí kontejnery s americkými zásobami.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
Online deník The Huffington Post dnes rozvádí zprávu agentury AP o tom, že rektor Texaské univerzity zvažuje, že by nechal přejmenovat kolej, která nese jméno bývalého profesora Williama Simkinse. Důvod? Simkins byl totiž členem Ku-Klux-Klanu.
Simkins žil na přelomu 19. a 20. století a za občanské války bojoval na straně jižanské konferederace. Nedlouho po skončení války stál u zrodu klanu na Floridě. Když se pak přestěhoval do Texasu, stal se váženým profesorem práva. Ke své minulosti člena klanu se vrátil hned několikrát a vždycky se zaklínal tím, že nikdy neprolil ani kapku krve.
Pravdou ovšem je, že má na svědomí minimálně jedno fyzické napadení a spoluúčast na vlakové loupeži. Často se taky citovává výrok, který Simkins pronesl v souvislosti s historkou z Floridy, jejíž hrdinkou byla jistá žena bílé pleti, kterou měl údajně napadnout černoch. "Popadnul jsem kus dřeva, který se válel nedaleko hotelových dveří, a pořádně jsem toho negra spráskal."
"Instituce, jakou je naše škola, sice staví na historii, ale nemusí jí být nutně zatěžována," řekl poněkud diplomaticky rektor Texaské univerzity Williams Powers. Ironií osudu škola kolej po Simkinsovi pojmenovala v roce 1954, v témž roce, v němž rozsudek Nejvyššího soudu konečně učinil přítrž rasové segregaci.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
Časopis Time píše o právech zvířat. Prý už žádná rarita, ale "mainstream", to jest běžná věc (Animal Rigths: New Laws Take Movement to the Mainstream). Tak například slepice v Kalifornii. Dál sice zůstávají v klecích, ale mají v nich - aspoň v Kalifornii - víc místa (musejí mít tolik prostoru, aby si mohly "protáhnout křídla bez toho, že by se přitom jedna dotkla druhé").
Příslušný zákon, který to chovatelům nařizuje, je v platnosti už dva roky, nicméně dosud se týkal jen Kalifornie. Guvernér Arnold Schwarzenegger ale nedávno podepsal nový zákon, který totéž nařizuje všem chovatelům, kteří chtějí v Kalifornii prodávat vejce, to jest všem z ostatních států, kteří je do Kalifornie dovážejí.
Nebo takoví psi. Ve třinácti státech USA už platí nařízení, které omezuje přivazování zvířat - ať už k boudě, nebo ke stromu. V dalších zemích se zvažuje minimálně to, že by se stanovila nejkratší možná délka řetězu, popř. vodítka, kterým může být pes připoután.
Nebo husy, přesněji řečeno husí jatýrka. Slyšeli jste někdy zaklínadlo "foie gras"? Najdete ho na jídelních lístcích hlavně v Evropě, především pak ve Francii. Za vznešeně znějícím názvem se ukrývají "ztučnělá játra", přičemž onoho ztučnění se dosáhne umělým vykrmováním (tj. že se husám cpe do krku strava, kterou by jinak nepozřely). V mnoha státech USA je zakázáno nejen umělé vykrmování, ale i samotná "delikatesa".
V boji za práva zvířat v USA se dnes už angažují nejen aktivisté, ale i mohovití lidé, kteří jsou schopni lobbying u zákonodárců podpořit statisíci nebo dokonce miliony dolarů, dodal časopis Time.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
