Obama se v Kodani zastaví 9. prosince. Poté totiž jede do norského Osla převzít Nobelovu cenu za mír, kterou získal před necelými dvěma měsíci. Prezident nedávno prohlásil, že se mezinárodní konference zúčastní jen v případě, že se účastníci přiblíží k dohodě a že jeho přítomnost bude moci k této dohodě přispět.
Summit se uskuteční v Kodani od 7. do 18. prosince a měla z něj vzejít globální dohoda, která by vstoupila v platnost 1. ledna 2013 a navázala na Kjótský protokol o snižování vypouštění skleníkových plynů, který platí do roku 2012.
Některé země jako Francie a Brazílie prosazují uzavření konkrétní dohody již v Kodani, ale jiné jako Čína nyní chtějí spíše jen politickou dohodu o společných cílech. Právně závazná konkrétní dohoda by se měla hledat až příští rok.
Obamova nová strategie pro válku v AfghánistánuSvou novou strategii pro válku v Afghánistánu americký prezident Barack Obama oznámí v úterý ve 20:00 místního času, tedy ve středu 02:00 SEČ. Oznámil to mluvčí Bílého domu Robert Gibbs. Prezident podle něj přednese svůj projev k národu na vojenské vysoké škole ve West Pointu. Šéf Bílého domu už řadu týdnů zvažuje, zda vyhoví požadavku amerického velitele v Afghánistánu Stanleyho McChrystala a zvýší počet vojáků USA v zemi zhruba o 40.000, anebo se rozhodne pro jiné řešení. Podle amerických médií zřejmě nakonec do Afghánistánu pojede dalších 34.000 vojáků. |
Prezident chce, aby Kodaň vyústila v dohodu s "okamžitým operativním účinkem", která nebude jen politickou deklarací.
Americká vláda, která se teprve od lednového nástupu Obamy do funkce staví za Kjótský protokol, má sama problémy s jeho naplňováním. Potřebuje k tomu totiž zákony o omezení emisí skleníkových plynů z amerických továren, rafinérií a dalších podniků. Počítalo se s tím, že zákon se schválí do konce roku. Poslanci Sněmovny reprezentantů zákon schválili v červnu. Na hlasování Senátu se však stále čeká.
Dánsko o víkendu oznámilo, že na prosincový summit OSN o ochraně ovzduší přijalo pozvání 65 vedoucích světových představitelů, například z Británie, Německa, Francie, Japonska, Indonésie či Brazílie. Na různé úrovni by se měly konference účastnit delegace 191 členských zemí OSN.
OSN a Evropská unie Obamovo rozhodnutí zúčastnit se vrcholné schůzky uvítaly, ale reakce na oznámené americké cíle pokud jde o snižování emisí byly zdrženlivější.
"Je velmi významné, že prezident Obama se summitu zúčastní," řekl šéf sekretariátu OSN pro změny klimatu Yvo de Boer. Vyslovil naději, že kromě konkrétních závazků ohledně snižování emisí Spojené státy také nabídnou peníze na pomoc rozvojovým zemím, aby se mohly vyrovnávat s důsledky podnebních změn.
Předseda Evropské komise José Barroso vyslovil nad Obamovým rozhodnutím potěšení, ale cifry snižování emisí oznámené Bílým domem odmítl komentovat.
Ministr životního prostředí nynější předsednické země unie Švédska Andreas Carlgren ocenil, že americká nabídka jde až do let 2025 a 2030, ale vyslovil politování nad úrovní předpokládaného snižování do roku 2020.
