Obamův „balíček“ pro Rusy

Rusko je stále považováno za jednu ze světových velmocí a jeho pomoc při řešení krizových situací ve světě je víc než vítaná, vzkazuje ve stručnosti do Moskvy americký prezident Barack Obama. Detailní obsah dopisů, které si v uplynulých týdnech vyměnil s ruským prezidentem Dmitrijem

Medveděvem, už asi zůstane tajemstvím, jedno se ale ví i bez toho - další osud amerického protiraketového štítu v Evropě je jen jedním z témat, o kterých by se oba prezidenti měli bavit na schůzce plánované u příležitosti dubnového summitu zemí G20 v Londýně. Půdu pro jednání prezidentů by měli připravit ministři zahraničí Hillary Clintonová a Sergej Lavrov, kteří se sejdou v pátek v Ženevě. Clintonová doufá, že se jí podaří Rusko přesvědčit, aby se na protiraketové obraně ve střední Evropě podílelo.

Pro Lavrova prý má i jednu vyloženě dobrou zprávu - nová americká vláda trvá na obnovení Rady NATO-Rusko, partnerství, které NATO zmrazilo po loňské invazi ruských vojsk do Gruzie.

	Co dobrého i špatného může způsobit usmiřování s Ruskem
	Podkopání vlád v Česku a Polsku Vlády v Praze i ve Varšavě investovaly velký politický kapitál do nepříliš populárního systému protiraketové obrany, jehož základny chtějí USA na jejich území budovat. Pokud by Američané od plánů ustoupili, byla by to pro vlády obou zemí prohra - byť Poláci by si možná vymohli slíbené raketové baterie Patriot a Češi mohli alespoň profitovat z doprovodné vědecké spolupráce s USA. Tlak na Írán Íránci doposud mohli při budování svého vojenského programu (raketového a zřejmě i jaderného) využívat rozhádanosti velmocí. Jednotný postup by jim nyní život mohl ztrpčit, byť vzhledem k rozdílným zájmům Západu a Ruska nelze čekat zázraky. Podcenění dalších hrozeb Pokud by byl Írán zpacifikován a rozšíření protiraketové obrany do střední Evropy by se pozastavilo, zpomalila by se i příprava obrany proti dalším potenciálním hrozbám. Mezi ně může v blízké budoucnosti patřit Pákistán, zvláště pokud by se v této zemi disponující výkonnými raketami i jadernými zbraněmi chopili moci islámští radikálové. Upozadění Číny I když studená válka již skončila, mocenský trojúhelník Západ-Moskva -Čína existuje dál. Partnerství s ruským medvědem by tak přineslo spojence proti stále sílícímu čínskému drakovi. Politické body pro Medveděva Dosažení dohody s USA (či celým NATO) a případné „pohřbení“  protiraketové obrany by bylo jasným politickým vítězstvím pro ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. To by se mu mohlo hodit zvláště v této době, kdy Rusko sužuje ekonomická krize,  popularita Kremlu pomalu klesá a množí se spekulace o mocenském boji mezi Medveděvem a jeho předchůdcem, současným ruským premiérem Vladimirem Putinem. Politické body pro Obamu Nový americký prezident by si v případě dohody s Ruskem a umravnění Íránu mohl připsat podobné zásluhy jako například jeho republikánský předchůdce Ronald Reagan. Byť metody a zřejmě i následky by se notně lišily...

O obnovení rady mají dnes v Bruselu jednat ministři zahraničí členských zemí NATO včetně Karla Schwarzenberga. A podle diplomatických zdrojů by mělo jít více méně o formalitu (pro jsou už dlouho Francouzi, Němci, Italové, Norové nebo Španělé, v poslední době se k nim pak připojili i Britové). „V zásadě jsme se shodli, že tomu dáme zelenou,“ citovala včera agentura AFP jednoho z účastníků jednání, který si však nepřál být jmenován. Jak však agentura správně podotkla: „Vzhledem k tomu, že k přijetí nějakého rozhodnutí je v NATO potřeba souhlasu všech členských zemí, stačí jeden hlas proti, a dohoda může být torpédována - třeba takovými zeměmi, jako je Česká republika nebo Kanada, kde žije početná komunita Gruzínců.“

Zatímco západoevropské země si od obnovení Rady NATO Rusko slibují hlavně klid, Američané doufají ve víc - v ruskou pomoc s Afghánistánem a v boji proti terorismu obecně. Zdaleka nejdůležitější je pro ně však Írán a nová smlouva o omezení strategických zbraní (START). O té se zatím moc nemluví, rozhodně ne tak často jako třeba o protiraketovém štítu, přitom je pro Američany klíčová - její platnost vyprší už koncem letošního roku a Obamova administrativa si dobře uvědomuje, jak se mohou jednání táhnout (zatímco Američané chtějí tlačit na co nejrychlejší odzbrojení, Rusové se k věci stavějí mnohem rezervovaněji). „Chtěli bychom jednání zahájit co nejdříve, pokud možno už teď na jaře,“ citoval deník The Washington Post nejmenovaný zdroj blízký prezidentovým poradcům pro národní bezpečnost, kteří v těchto dnech usilovně pracují na návrzích, o nichž by měl Obama v dubnu jednat s Medveděvem.

Příliš ústupků?
Ve Spojených státech samých vzbuzují nejnovější náznaky vývoje ruskoamerických vztahů rozporuplné reakce. Řada lidí upozorňuje na to, že se Obama Rusům podbízí a vnímá v médiích diskutované návrhy jako „ústupky“. Jedním ze skeptiků je Robert Kagan, expert na Rusko z Carnegieho nadace pro mezinárodní vztahy. „Moskva využije naší snahy vylepšit vztahy ve svůj prospěch,“ varuje Kagan, „třeba v otázce hegemonie nad bývalými sovětskými republikami.“

List The Washington Post včera v souvislosti s dalšími možnými „ústupky“ Rusku zmínil i možnost, že by Američané nechali o protiraketovém štítu rozhodnout Radu NATO-Rusko. „Takový krok by určitě narazil na protesty České republiky a Polska, které štít vnímají i jako záruku vymanění se z ruského vlivu,“ uzavřel deník.