Medveděvem, už asi zůstane tajemstvím, jedno se ale ví i bez toho - další osud amerického protiraketového štítu v Evropě je jen jedním z témat, o kterých by se oba prezidenti měli bavit na schůzce plánované u příležitosti dubnového summitu zemí G20 v Londýně. Půdu pro jednání prezidentů by měli připravit ministři zahraničí Hillary Clintonová a Sergej Lavrov, kteří se sejdou v pátek v Ženevě. Clintonová doufá, že se jí podaří Rusko přesvědčit, aby se na protiraketové obraně ve střední Evropě podílelo.
Pro Lavrova prý má i jednu vyloženě dobrou zprávu - nová americká vláda trvá na obnovení Rady NATO-Rusko, partnerství, které NATO zmrazilo po loňské invazi ruských vojsk do Gruzie.
Co dobrého i špatného může způsobit usmiřování s Ruskem | |||
Podkopání vlád v Česku a Polsku Tlak na Írán Podcenění dalších hrozeb Upozadění Číny Politické body pro Medveděva Politické body pro Obamu |
|||
O obnovení rady mají dnes v Bruselu jednat ministři zahraničí členských zemí NATO včetně Karla Schwarzenberga. A podle diplomatických zdrojů by mělo jít více méně o formalitu (pro jsou už dlouho Francouzi, Němci, Italové, Norové nebo Španělé, v poslední době se k nim pak připojili i Britové). „V zásadě jsme se shodli, že tomu dáme zelenou,“ citovala včera agentura AFP jednoho z účastníků jednání, který si však nepřál být jmenován. Jak však agentura správně podotkla: „Vzhledem k tomu, že k přijetí nějakého rozhodnutí je v NATO potřeba souhlasu všech členských zemí, stačí jeden hlas proti, a dohoda může být torpédována - třeba takovými zeměmi, jako je Česká republika nebo Kanada, kde žije početná komunita Gruzínců.“
Zatímco západoevropské země si od obnovení Rady NATO Rusko slibují hlavně klid, Američané doufají ve víc - v ruskou pomoc s Afghánistánem a v boji proti terorismu obecně. Zdaleka nejdůležitější je pro ně však Írán a nová smlouva o omezení strategických zbraní (START). O té se zatím moc nemluví, rozhodně ne tak často jako třeba o protiraketovém štítu, přitom je pro Američany klíčová - její platnost vyprší už koncem letošního roku a Obamova administrativa si dobře uvědomuje, jak se mohou jednání táhnout (zatímco Američané chtějí tlačit na co nejrychlejší odzbrojení, Rusové se k věci stavějí mnohem rezervovaněji). „Chtěli bychom jednání zahájit co nejdříve, pokud možno už teď na jaře,“ citoval deník The Washington Post nejmenovaný zdroj blízký prezidentovým poradcům pro národní bezpečnost, kteří v těchto dnech usilovně pracují na návrzích, o nichž by měl Obama v dubnu jednat s Medveděvem.
Příliš ústupků?
Ve Spojených státech samých vzbuzují nejnovější náznaky vývoje ruskoamerických vztahů rozporuplné reakce. Řada lidí upozorňuje na to, že se Obama Rusům podbízí a vnímá v médiích diskutované návrhy jako „ústupky“. Jedním ze skeptiků je Robert Kagan, expert na Rusko z Carnegieho nadace pro mezinárodní vztahy. „Moskva využije naší snahy vylepšit vztahy ve svůj prospěch,“ varuje Kagan, „třeba v otázce hegemonie nad bývalými sovětskými republikami.“
List The Washington Post včera v souvislosti s dalšími možnými „ústupky“ Rusku zmínil i možnost, že by Američané nechali o protiraketovém štítu rozhodnout Radu NATO-Rusko. „Takový krok by určitě narazil na protesty České republiky a Polska, které štít vnímají i jako záruku vymanění se z ruského vlivu,“ uzavřel deník.