Palestinci i Egypt si od dnešní schůzky v Šarm aš-Šjchu slibovali obnovu mírových jednání, ale Olmert se domnívá, že k tomu zatím nenastal čas. Je však připraven nové palestinské vládě co nejvíce usnadnit situaci. Abbás, který před čtyřstrannou schůzkou jednal s Olmertem separátně, žádal, aby Izrael zahájil mírová jednání podle předem stanoveného harmonogramu.
Novou vládu jmenoval po bojích v pásmu Gazy, jehož se 14. června zmocnil radikální Hamas a vytlačil z něj Abbásův Fatah. Podle Abbáse se Blízký východ ocitl na křižovatce mezi mírem a násilím. Olmert uznal, že se naskytla nová příležitost pokročit v mírovém úsilí, a
řekl, že si ji nenechá ujít. K propuštění 250 vězňů však zatím nemá souhlas kabinetu. Budou to pouze lidé, kteří se nezúčastnili protiizraelských atentátů. Před propuštěním se budou muset navíc písemně zavázat, že se v budoucnu nepřipojí k násilným akcím.
Abbás na summit odjížděl s tím, že bude žádat zmírnění bezpečnostních opatření na západním břehu Jordánu, zejména zrušení silničních kontrol, jimiž Izrael chrání židovské osadníky, avšak blokuje volný pohyb Palestinců. Na summitu získal od Olmerta pouze slib, že Izrael podmínky volného pohybu na západním břehu zlepší.
Smyslem summitu bylo podpořit tu část palestinského vedení, která neschvaluje násilí a chce Palestincům zajistit kvalitnější život diplomatickou cestou. Hamas schůzku předem zlehčoval. Sesazený premiér a člen vedení Hamasu Ismáíl Haníja řekl, že od egyptského summitu nelze očekávat žádný pokrok, protože je to "iluze a fata morgána". Jordánsko a Egypt, které jako jediné arabské země s Izraelem podepsaly mírové smlouvy, Abbáse podporují.
Abbás, Izrael a USA chtějí Hamas izolovat a nehodlají s ním udržovat žádné kontakty. Egypt, který byl vždy prostředníkem sporů mezi Fatahem a Hamasem, si vymiňuje možnost nadále s vedením Hamasu jednat. Mubarakovo rozhodnutí svolat summit tak brzy po událostech v pásmu Gazy vzbudilo nevoli egyptského tisku i opozice.
Novou vládu jmenoval po bojích v pásmu Gazy, jehož se 14. června zmocnil radikální Hamas a vytlačil z něj Abbásův Fatah. Podle Abbáse se Blízký východ ocitl na křižovatce mezi mírem a násilím. Olmert uznal, že se naskytla nová příležitost pokročit v mírovém úsilí, a
řekl, že si ji nenechá ujít. K propuštění 250 vězňů však zatím nemá souhlas kabinetu. Budou to pouze lidé, kteří se nezúčastnili protiizraelských atentátů. Před propuštěním se budou muset navíc písemně zavázat, že se v budoucnu nepřipojí k násilným akcím.
Abbás na summit odjížděl s tím, že bude žádat zmírnění bezpečnostních opatření na západním břehu Jordánu, zejména zrušení silničních kontrol, jimiž Izrael chrání židovské osadníky, avšak blokuje volný pohyb Palestinců. Na summitu získal od Olmerta pouze slib, že Izrael podmínky volného pohybu na západním břehu zlepší.
Smyslem summitu bylo podpořit tu část palestinského vedení, která neschvaluje násilí a chce Palestincům zajistit kvalitnější život diplomatickou cestou. Hamas schůzku předem zlehčoval. Sesazený premiér a člen vedení Hamasu Ismáíl Haníja řekl, že od egyptského summitu nelze očekávat žádný pokrok, protože je to "iluze a fata morgána". Jordánsko a Egypt, které jako jediné arabské země s Izraelem podepsaly mírové smlouvy, Abbáse podporují.
Abbás, Izrael a USA chtějí Hamas izolovat a nehodlají s ním udržovat žádné kontakty. Egypt, který byl vždy prostředníkem sporů mezi Fatahem a Hamasem, si vymiňuje možnost nadále s vedením Hamasu jednat. Mubarakovo rozhodnutí svolat summit tak brzy po událostech v pásmu Gazy vzbudilo nevoli egyptského tisku i opozice.
