V pořadatelství hlavních oslav výročí se německé regiony pravidelně střídají. Letos proběhnou v Postupimi, ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. Začnou dnes v pravé poledne a místem jejich konání je hala u Filmového parku v Babelsbergu.
Skrývá se pohádkové bohatství Jantarové komnaty na dně Baltu? Potápěči zde nalezli vrak potopené německé lodi |
Počítá se s účastí nejvyšších představitelů SRN, počínaje spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem přes kancléřku Angelu Merkelovou, předsedu parlamentu Wolfganga Schäubleho až po další vrcholné zástupce státu nebo hlavních církví. Schäublemu přitom připadne zvláštní postavení: je jediným ještě aktivním německým politikem, který hrál významnou roli i při událostech před třiceti lety.
Tehdy byl Schäuble jakožto západoněmecký ministr vnitra hlavním vyjednavačem, jenž měl na starosti smlouvu o podmínkách sjednocení. Dnešní kancléřka Angela Merkelová, původem z východního Německa, tehdy mimochodem působila ve východoněmecké vládě, i když ne na tak viditelném místě. Byla tenkrát zastupující mluvčí první a zároveň poslední demokratické vlády východního Německa.
Optimismu od loňska ubylo
Odhaduje se, že náklady na sjednocení Německa dosáhly od roku 1990 téměř tří bilionů eur. Navzdory tomu, že kdysi rozdělená země tvoří již tři desítky let opět jeden celek, stále ještě o tom není většina Němců přesvědčena. Vyplývá to z nejrůznějších průzkumů, které byly nyní v souvislosti s kulatým výročím zveřejněny. Podle šetření agentury Forsa se například 49 procent dotázaných domnívá, že rozdíly mezi západní a východní částí země stále přetrvávají. Loni přitom srovnatelný výzkum ukázal těsnou většinu 51 procenta ve prospěch názoru, že sjednocení bylo úspěšné. Tehdy si Německo mimochodem připomínalo třicáté výročí otevření berlínské zdi z 9. listopadu 1989, což svého času odstartovalo zánik komunistické Německé demokratické republiky.
Odlišné pohledy mezi západem a východem Německa mají i zcela praktické politické dopady. Na východě se například teprve po roce 1990 začala vytvářet ucelená „východoněmecká identita“. Zpočátku ji udržovali při životě postkomunisté, kteří vzešli z někdejší komunistické východoněmecké státostrany SED. Dnes převzala jejich roli protimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Jedním z posledních projevů odlišného pohledu východního Německa na některé aktuální otázky je jednotná podpora tamních premiérů pro dostavbu sporného ruského plynovodu Nord Stream2.
Přetrvávající rozdíly ve společnosti ale naznačují i studie, jež pracují s reálnými čísly. Patří mezi ně i oficiální zpráva, kterou každoročně předkládá veřejnosti vládní pověřenec pro východoněmecké regiony. Od letošního roku je jím saský poslanec Marco Wanderwitz, jenž svou analýzu předložil už v polovině září. Vyplývá z ní, že občané na východě mají stále ještě v průměru o čtrnáct procent nižší příjmy než jejich spoluobčané na západě. Jako největší problém ovšem zpráva konstatuje pokračující vylidňování území někdejší NDR. V tamních regionech dnes žije srovnatelný počet obyvatel jako v roce 1905. S výjimkou Berlína počítají předpovědi s tím, že až do roku 2035 bude počet obyvatel dál klesat. Nejvíc zasažena bude zřejmě spolková země Sasko-Anhaltsko, jíž je předpovídaný až 16procentní pokles oproti stavu z roku 2017. Pro srovnání: v západní části Německa žije dvakrát tolik lidí jako na počátku dvacátého století.
