Haagský tribunál také dospěl k závěru, že Bělehradu se nepodařilo krveprolití zabránit. Komplikovaný rozsudek četla předsedkyně soudu Rosalyn Higginsovou téměř dvě hodiny.
Jde o první případ, kdy tribunál OSN vynesl verdikt ve věci obvinění z genocidy, které vznesl jeden stát vůči jinému. V dané kauze bylo Srbsko obviněno Bosnou. Ta v roce 1993 obvinila z etnických čistek bosenských Muslimů někdejší Federální republiku Jugoslávie.
Z tohoto státního útvaru ale později vznikl stát Srbsko a Černá Hora, jehož existence byla uznána OSN až v roce 2002. Loni se pak Černá Hora od Srbska odtrhla a nyní obě země existují jako samostatné státy.
Bosna se odškodnění asi nedočká
Srbsko zpochybňovalo kompetenci tribunálu rozhodovat v dané věci a vyzvalo soud, aby odmítl bosenskou stížnost, která původně mířila proti jinému státnímu útvaru. Bělehrad varoval, že obvinění Srbů z genocidy oživí napětí mezi etniky v oblasti.
Při přelíčeních loni v únoru Bosna argumentovala před 16 soudci tím, že vraždy, znásilňování a mučení spáchané jejím sousedem byly "mezinárodní genocidou" pramenící z vyostřeného nacionalismu.
Bosna také uvedla, že v případě uznání viny Srbska bude chtít odškodnění. Genocida však podle právnické definice musí být prokázána nejenom činy, ale i záměrem je spáchat. Právě prokázání tohoto záměru Srbsku bylo podle expertů nejsložitější. Proti rozhodnutí tribunálu není možné se odvolat.
Na rozdíl od Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Mezinárodní soudní dvůr nesoudí případy jednotlivců, kteří jsou obviněni ze zločinů proti lidskosti či z genocidy v jednotlivých období konfliktu. Mezinárodní soudní dvůr, který stejně jako Mezinárodní trestní tribunál sídlí v Haagu, se zabývá celým obdobím války a spory mezi jednotlivými státy.
Jde o první případ, kdy tribunál OSN vynesl verdikt ve věci obvinění z genocidy, které vznesl jeden stát vůči jinému. V dané kauze bylo Srbsko obviněno Bosnou. Ta v roce 1993 obvinila z etnických čistek bosenských Muslimů někdejší Federální republiku Jugoslávie.
Z tohoto státního útvaru ale později vznikl stát Srbsko a Černá Hora, jehož existence byla uznána OSN až v roce 2002. Loni se pak Černá Hora od Srbska odtrhla a nyní obě země existují jako samostatné státy.
Bosna se odškodnění asi nedočká
Srbsko zpochybňovalo kompetenci tribunálu rozhodovat v dané věci a vyzvalo soud, aby odmítl bosenskou stížnost, která původně mířila proti jinému státnímu útvaru. Bělehrad varoval, že obvinění Srbů z genocidy oživí napětí mezi etniky v oblasti.
Při přelíčeních loni v únoru Bosna argumentovala před 16 soudci tím, že vraždy, znásilňování a mučení spáchané jejím sousedem byly "mezinárodní genocidou" pramenící z vyostřeného nacionalismu.
Bosna také uvedla, že v případě uznání viny Srbska bude chtít odškodnění. Genocida však podle právnické definice musí být prokázána nejenom činy, ale i záměrem je spáchat. Právě prokázání tohoto záměru Srbsku bylo podle expertů nejsložitější. Proti rozhodnutí tribunálu není možné se odvolat.
Na rozdíl od Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Mezinárodní soudní dvůr nesoudí případy jednotlivců, kteří jsou obviněni ze zločinů proti lidskosti či z genocidy v jednotlivých období konfliktu. Mezinárodní soudní dvůr, který stejně jako Mezinárodní trestní tribunál sídlí v Haagu, se zabývá celým obdobím války a spory mezi jednotlivými státy.
