Provincie Sindh patří k oblastem, které byly záplavami postiženy nejvíce. V uplynulém týdnu navíc lijáky znovu způsobily rozvodnění řeky Indus, která protéká Pákistánem od severu k jihu a vlévá se do Arabského moře.
Záplavová vlna se nyní blíží k velkým městům provincie Sindh, varoval pákistánský úřad pro řešení katastrof. Do oblasti vyrazily na pomoc vojenské vrtulníky a čluny. „Je to závod s časem,“ upozornil mluvčí provinční vlády Murtáza Vaháb.
V Pákistánu letos v tomto čtvrtletí spadlo o 190 procent více srážek v porovnání s průměrem za posledních třicet let. Přívalové deště, které přišly už v červnu, spláchly silnice, mosty, na milion domů i plodiny z polí. Povodně zasáhly přes 33 milionů lidí, tedy přes 15 procent populace.
Povodně jsou „největší v dějinách Pákistánu“, prohlásil v úterý pákistánský premiér Šahbáz Šaríf. „Škody způsobené naší infrastruktuře jsou rozsáhlé a jsou rozprostřeny po celém Pákistánu,“ citovala ho agentura AFP.
 |
Ministryně pro klima Sherry Rehmanová podle BBC řekla, že „je teď všechno jako jeden velký oceán“. „Není tu kousek suché půdy k tomu, abychom mohli začít odčerpávat vodu (ze zatopených oblastí),“ uvedla s tím, že jde o „krizi nepředstavitelných rozměrů“.
„Doslova jedna třetina Pákistánu je teď pod vodou, což překonalo veškeré hranice, veškeré normy, které jsme viděli v minulosti,“ dodala.
Oficiální činitelé se navíc bojí, že se mezi lidmi kvůli kontaminované vodě začnou šířit nemoci. Lékaři uvedli, že nejprve za nimi chodili převážně pacienti s traumaty způsobenými povodněmi. Ale nyní léčí lidi trpící průjmovými onemocněními, kožními infekcemi a dalšími chorobami, které se přenášejí vodou.
Vláda se proto snaží do postižených oblastí vyslat další zdravotní týmy a zásoby léků, společně se zajištěním pitné vody pro přeživší, kteří zhusta žijí ve stanech a improvizovaných přístřešcích.
Záchranáři nestíhají, mají málo lodí
Mnozí Pákistánci si však stěžují, že vláda ani regionální politici nedělají dost. „Přes dvacet okolních vesnic už celé dny řeší povodně, ale úřady nám řekly, že nemají dost lodí, aby mohly občany zachránit,“ popsal pro Deutsche Welle šedesátiletý Razzak Shahid ze státu Paňdžáb.
Když lidé podle něj záchranáře upozornili, že ve vodě plavou těla zesnulých lidí, dozvěděli se, že bezpečnostní složky nemají kapacity ani na záchranu přeživších, natož na odklízení mrtvol. Pákistánci si vztek z údajné nečinnosti vlády vylili například na jednom z paňdžábských ministrů, který svou návštěvu regionu chvatně ukončil a z místa ujel.
„Mé rodné město je bez proudu už pět dní. Lidé potřebují tábory, léky, jídlo, sítě proti komárům, čerpadla a další věci. Nic z toho nebylo dostupné,“ dodal Shahid.
Organizace spojených národů (OSN) situaci označila za „bezprecedentní klimatickou katastrofu“ a vyzvala své členy k vyčlenění finanční podpory až 160 milionů dolarů (3,9 miliard korun).
Dětský fond OSN (UNICEF) varoval, že humanitární situace se v příštích dnech a týdnech může v zemi dále zhoršit, protože v regionech, které jsou stále pod vodou, jsou očekávány další silné srážky. Ohroženy jsou miliony dětí a statisíce těhotných žen, uvedl UNICEF.
V noci na pátek v pákistánské metropoli Islámábádu přistála další letadla s potravinami, léky a stany, mimo jiné již devátý let ze Spojených arabských emirátů a první z Uzbekistánu, informovala agentura AP.
V minulých dnech poskytly humanitární podporu také Čína, Saúdská Arábie, Katar či Turecko. Spojené státy oznámily, že jsou připraveny poskytnout pro lidi zasažené neštěstím pomoc ve výši 30 milionů dolarů.
