Úterý 25. června 2024, svátek má Ivan
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Norsko, Španělsko a Irsko uznají Palestinu. Terorismus se vyplácí, reaguje Izrael

ilustrační snímek foto: Profimedia.cz

Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele.
  9:50aktualizováno  14:36

„Nemůže být mír na Blízkém východě, pokud tu nebude uznání,“ uvedl norský premiér, jehož země je horlivým podporovatelem takzvaného dvoustátního řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.

Störe zároveň zdůraznil, že palestinské hnutí Hamás a další radikální skupiny nejsou podporovateli dvoustátního řešení.

Také některé země EU v uplynulých týdnech naznačily, že se chystají palestinský stát uznat, neboť takzvané dvoustátní řešení je nezbytné pro trvalý mír v regionu. Irsko a Španělsko tak učinily ještě ve středu krátce po Norsku.

„Palestinu nemá smysl uznat, když není jasné, kdo a na jakém území ji představuje,“ řekl český premiér Petr Fiala Blesku. Nejprv je podle něj třeba pro to udělat podmínky.

„Irsko, Norsko a Španělsko oznamují, že uznáváme stát Palestinu,“ potvrdil ve středu irský premiér Simon Harris a dodal, že očekává připojení dalších zemí v následujících týdnech. „Každý z nás nyní podnikne příslušné kroky na národní úrovni, nezbytné k nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí,“ dodal Harris.

Potvrdil, že šlo o koordinovaný krok tří zemí, který má napomoci řešení izraelsko-palestinského konfliktu prostřednictvím existence dvou států.

Také španělský premiér Pedro Sánchez ve středu oznámil uznání palestinského státu. Vláda uznání schválí 28. května. Krok označil jako akci ve prospěch míru a spravedlnosti. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle něj přes všechny výzvy „pokračoval v ničení Pásma Gazy“ a nadále trestá Palestince „hladem a terorem“.

V přístupu ke Gaze a Ukrajině podle Sáncheze nesmí nastat dvojí morálka. Zároveň ale španělský premiér zdůraznil, že rozhodnutí Madridu není namířeno proti izraelskému lidu, který Španělsko respektuje a váží si ho. „Není ani ve prospěch Hamásu, jak tvrdí propagandisté premiéra Netanjahua, protože Hamás také nemá zájem na dvoustátním řešení,“ dodal Sánchez.

Uznání přichází po největším masakru Židů po druhé světové válce, zlobí se Izrael

Uznání palestinského státu vyvolalo ostrou diplomatickou reakci Izraele, který povolal zpátky své velvyslance z Irska, Norska a Španělska. „Irsko a Norsko se dnes chystají vyslat vzkaz Palestincům a celému světu: Terorismus se vyplácí,“ řekl šéf izraelské diplomacie Kac.

„Poté, co, teroristická organizace Hamás spáchala největší masakr Židů od šoa, poté, co spáchal nejstrašnější sexuální zločiny, jaké svět viděl, se tyto země rozhodly odměnit Hamás a Írán a uznat palestinský stát,“ dodal.

Mělo by Česko uznat nezávislý palestinský stát?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00středa 29. května 2024. Anketa je uzavřena.

NE2259
ANO497

Přístup tří evropských zemí podle něj znamená „křivdu vůči památce obětí ze 7. října“ a „podrývá právo Izraele na sebeobranu“. Kac zdůraznil, že uznání by mohlo zkomplikovat snahy Izraele o návrat rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy a také úsilí o příměří.

Středeční diplomatické kroky se odehrávají v kontextu války mezi Izraelem a Hamásem, kterou spustil teroristický útok Hamásu a dalších radikálních skupin na Izrael z loňského 7. října. Při něm bylo zabito na 1 200 lidí, většinou civilistů, a 252 lidí bylo vzato jako rukojmí.

Izrael přísahal, že Hamás zničí, a zahájil rozsáhlou protiofenzivu, při níž umírají také civilisté. Dohromady bylo podle zdravotnických úřadů v Gaze ovládaných Hamásem při izraelských útocích zabito 35 tisíc lidí.

Palestinci rozhodnutí vítají

Úřad šéfa palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse ve středu oznámení Norska, Španělska a Irska uvítal a ocenil podporu, kterou tyto tři země v posledních letech projevovaly vůči právům palestinského lidu, a také jejich hlasování ve prospěch palestinského sebeurčení na mezinárodních fórech.

Samospráva dále vyzvala další evropské země, aby následovaly příkladu trojice a uznaly palestinský stát, „aby bylo dosaženo dvoustátního řešení založeného na mezinárodních rezolucích a hranicích z roku 1967“, kdy Izrael začal okupovat Západní břeh Jordánu, východní část Jeruzaléma a Pásmo Gazy.

Rozhodnutí Norska, Španělska a Irska uvítala také Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Generální tajemník její výkonné komise Husajn Šajch na síti X napsal, že jsou to „historické chvíle“ a že jde o „cestu ke stabilitě, bezpečnosti a míru v regionu“.

Hnutí Hamás uvedlo, že uznání palestinského státu Norskem, Irskem a Španělskem je velmi důležité. „Považujeme to za důležitý stupeň směrem k potvrzení našeho práva na zemi a zřízení palestinského státu s hlavním městem Jeruzalémem,“ prohlásil Hamás a vyzval země napříč světem, aby i ony uznaly „legitimní národní práva“ Palestinců.

Od Španělska a Irska se středeční krok očekával. Podle bruselského serveru Politico se také vědělo, že se k nim připojí ještě nejméně jedna další země, ale až nyní je jasné, že jde o Norsko. Hovořilo se také o možném uznání ze strany Belgie, Slovinska a Malty, které se už také vyjádřily v tomto smyslu, ale uznání palestinského státu těmito zeměmi se očekává později.

Politico poznamenalo, že dosud jedinou zemí EU, která uznala palestinskou státnost jako členská země, bylo Švédsko. Některé další země tak učinily ještě před vstupem do EU. Česká republika samostatný nezávislý palestinský stát neuznává. Uznání učinilo Československo v 80. letech v kroku, který byl podle české diplomacie poplatný tehdejší době.

Nezávislý palestinský stát uznává přes 140 zemí

  • Palestinský stát uznává podle agentury AFP (s odvoláním na úřady palestinské samosprávy) 142 zemí OSN (z celkem 193 států; agentura Reuters uvádí 143 států) a dva nečlenské státy (Vatikán a Saharská arabská demokratická republika). V posledních týdnech se rozhodlo Palestinu uznat několik karibských států (Trinidad a Tobago, Bahamy, Jamajka či Barbados), dnes Irsko a od 28. května Norsko a Španělsko.
  • Z EU tak předtím učinilo 30. října 2014 jen Švédsko, kde žije početná palestinská komunita. Stalo se tehdy první zemí EU, která uznala „Palestinský stát“ (před vstupem do EU tak učinilo několik východoevropských zemí či Kypr).
  • ČR palestinský stát jako většina zemí západní Evropy nebo Severní Ameriky neuznává. A to přesto, že „nezávislý palestinský stát“ uznalo v listopadu 1988 bývalé Československo. Podle českého ministerstva zahraničí „k uznání palestinského státu ze strany ČR nedošlo“. Na stránkách MZV se píše: „Uznání vyhlášení palestinského státu (v roce 1988 - pozn. red.) byl politický akt poplatný tehdejší politice a uspořádání mezinárodních vztahů. Palestinský stát nesplňoval podmínky státnosti podle mezinárodního práva, čehož si byla československá vláda plně vědoma.“ A například mluvčí ministerstva zahraničí David Frous 30. října 2014 sdělil, že „Československo uznalo v roce 1988 akt vyhlášení státu, ČR ale Palestinu jako stát neuznává a neuzavírá s ní žádné smlouvy“. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake pak letos 10. dubna řekl: „Česko dlouhodobě podporuje naplnění palestinských státotvorných ambicí v rámci dvoustátního řešení. Tato pozice je i v souladu s naším postojem k dění v Izraeli a Gaze po krvavých teroristických útocích Hamásu ze 7. října loňského roku.“
  • Uznání Palestiny nyní zvažuje například Austrálie, Malta či Slovinsko.
  • Valné shromáždění OSN přijalo 29. listopadu 1947 rezoluci číslo 181 o rozdělení Palestiny, která byla tehdy mandátním územím Společnosti národů pod správou Británie. Měly vzniknout dva státy, židovský a arabský, a Jeruzalém měl být pod mezinárodní správou. Arabské země rezoluci odmítly, a tak v roce 1948 vznikl jen Izrael a Palestinci na svůj stát stále čekají. Následně se mezi Izraelem a arabskými státy rozhořelo pět velkých válek a řada menších konfliktů, které zásadním způsobem ovlivnily dění prakticky v celém světě.
  • Několik měsíců po začátku první intifády (palestinského povstání proti izraelské okupaci) vyhlásil vůdce Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásir Arafat v Alžíru 15. listopadu 1988 "založení palestinského státu“ s hlavním městem Jeruzalémem. O několik minut později Alžírsko oficiálně uznalo „nezávislý palestinský stát“. O týden později stejný krok učinilo na 40 zemí včetně Číny, Indie, Turecka, většiny arabských a afrických zemí a zemí sovětského bloku včetně Československa.
  • OOP tímto aktem v roce 1988 také mimo jiné uznala existenci Izraele i zásady několika rezolucí OSN, což umožnilo svolat mezinárodní konferenci o Blízkém východu a následně uzavřít několik izraelsko-palestinských dohod.
  • Po hlasování ve Valném shromáždění OSN 29. listopadu 2012 byl status Palestiny povýšen na nečlenský pozorovatelský stát (stejně jako Vatikán). Pro hlasovalo 138 zemí, proti bylo devět států včetně ČR (jediná členská země Evropské unie), USA či Kanady, 41 států se zdrželo hlasování. Palestincům to umožnilo účastnit se debat ve Valném shromáždění a vstoupit do některých mezinárodních institucí, včetně Mezinárodního trestního soudu (ICC). Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás pak 3. ledna 2013 podepsal dekrety, kterými změnil název palestinské autonomie na izraelském území na „Palestinský stát“.
  • Palestina usiluje o plné členství v OSN v roce 2011, dosud ale nezískala podporu v Radě bezpečnosti OSN. Palestinská samospráva oficiálně letos 2. dubna požádala Radu bezpečnosti OSN, aby znovu projednala její žádost z roku 2011 o přijetí za řádného člena této světové organizace.
  • Valné shromáždění OSN letos 10. května přijalo rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby takový krok schválila. Na zasedání Valného shromáždění rezoluci podpořilo 143 zemí, 25 se zdrželo a devět včetně České republiky bylo proti.
  • Aby se Palestina mohla stát 194. členem OSN, musela by návrh na přijetí nejprve schválit Rada bezpečnosti. V dubnu takový návrh získal podporu 12 z 15 členů tohoto orgánu; Spojené státy jako jeden z pěti stálých členů s právem veta jej ovšem odmítly, Británie a Švýcarsko se zdržely. Podle USA by nezávislý palestinský stát měl být ustaven skrze přímá jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, nikoliv prostřednictvím OSN. Výsledek přivítal Izrael, zatímco palestinská samospráva se sídlem na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu jej odsoudila.
Autoři: ,