Palestinští intelektuálové proto přišli s novým projektem: stranou, která bude prosazovat demokracii a lidská práva, ale zároveň bude vycházet i z islámu. Vzorem jim jsou němečtí křesťanští demokraté (i v jejich politice je místo pro náboženství i demokracii) nebo turecká proevropská Strana rozvoje a spravedlnosti. Strana se bude jmenovat Vasatíja, což lze volně přeložit jako umírněnost, ale také spravedlnost.
„Zkusil jsem si to slovo zadat do internetového vyhledávače google, kde na něj bylo pouhých 129 odkazů. Všechny byly v arabštině, perštině nebo v hebrejštině. Pak jsem si zadal výraz islámský terorismus a na něj jsem našel více než osm milionů odkazů. Myslíme si, že islám byl unesen radikály,“ říká hlavní ideolog rodící se strany Muhammad Dažání, který vyučuje na univerzitě Al Kuds.
S šaríí se nepočítá
Na palestinské voliče, kteří umírněné sekulární strany ignorují, se chce obrátit jazykem islámu. „Mladí lidé mají silné islámské cítění, jedinou stranou, která ale nyní islám představuje, je Hamás,“ dodává Dažání. Současné vládní hnutí přitom považuje za příliš radikální a málo demokratické. Kriticky nahlíží i na sekulární Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse, v němž už více než dvacet let nebyly vypsány primárky. Střet mezi mladou generací politiků Fatahu a „starou gardou“ byl také jednou z příčin porážky ve volbách.
Dažání proto doufá, že by nová strana mohla přitáhnou hned dva druhy voličů. Jednak ty, kteří v lednu hlasovali pro Hamás na protest proti zkorumpovanosti Fatahu, a také silně věřící muslimy, pro něž dosud nebyla kromě Hamásu žádná alternativa. Zakladatelé nové strany už shromáždili stovku palestinských osobností v Gaze i na západním břehu Jordánu, kteří sdílejí myšlenku umírněného islámu. Cílem strany je vytvoření demokratického sekulárního státu, ne islámského, o nějž usiluje Hamás nebo Islámský džihád. Se zavedením islámského práva šaría Vasatíja nepočítá a ani ho neuznává.
„Tento projekt má ohromný potenciál,“ tvrdí Thomas Birringer, šéf palestinské pobočky německé organizace Konrad Adenauer Stiftung. Birringer vzápětí připomíná projev papeže Benedikta XVI. v Řezně, po němž se strhly protesty ve většině zemí islámského světa. Na projev odpovědělo v dopise, který zveřejnila mnohá evropská média, 32 umírněných muslimských duchovních. Odsoudili násilnosti, jež po papežových slovech následovaly. „V Palestině ho bohužel nepodepsal nikdo. Čím více šlo o země vzdálené od blízkovýchodního konfliktu, tím více lidí ho podepsalo,“ říká Birringer, jehož organizace projekt finančně podpoří.
Právě ze západní Evropy přichází na podporu Vasatíje nejvíce prostředků. Řešením současné krize palestinské autonomie by mohla být dohoda Fatahu a Hamásu na vytvoření vlády národní jednoty. Na tu však mají Izraelci stejné požadavky jako na současný kabinet - uznání židovského státu, zřeknutí se násilí a respektování předchozích dohod. Podle vyjádření jednoho z poradců prezidenta Abbáse je již dohoda o společné vládě na dosah, další politici to ale popírají s tím, že Hamás existenci Izraele nikdy neuzná.
