Před sobotním hlasováním vystoupili v palestinském parlamentu předseda samosprávy a šéf Fatahu Mahmúd Abbás a bývalý i současný premiér Ismáíl Haníja z Hamasu. Oba hájili stanoviska svých stran, která se liší v postoji k Izraeli. Zatímco Abbás řekl, že je třeba odmítnout jakoukoli formu násilí, Haníja hájil právo na všechny formy boji proti okupantovi, tedy Izraeli. Pro vládu zvedlo ruku 83 z 87 hlasujících poslanců.
Vládní program počítá s respektováním předchozích dohod s Izraelem, avšak nezakazuje boj proti němu a nehovoří ani o uznání židovského státu. Neplní tedy požadavky mezinárodního společenství pro obnovu pozastavené finanční pomoci palestinským úřadům. Na to dnes poukázal izraelský premiér Ehud Olmert na schůzi své vlády. Vyloučil přitom jakoukoli spolupráci s novou palestinskou koalicí a řekl, že veškeré kontakty se omezí na Abbáse, a to ještě pouze v tématech humanitární pomoci. Odmítl tím mírové rozhovory se současným palestinským vedením. Jeho názor schválilo 19 z 21 přítomných ministrů.
Palestinskou vládu uznalo Norsko
Plně palestinskou vládu zatím uznalo Norsko, které v 90. letech zaštítilo tajná izraelsko-palestinská jednání. USA a Británie chtějí jednat jenom s ministry, kteří nepatří k Hamasu. Francie už pozvala ministra zahraničí Zijáda abú Amra. Ten vyzval Izrael, aby nepromarnil příležitost ke spolupráci s palestinským kabinetem. Nedoufá, že Izraelci vládu uznají, ale
očekává obnovu výplaty palestinských cel, již Izrael přerušil, když se před rokem ujal moci samotný Hamas.
Palestinská koalice se domnívá, že splnila podmínky pro ukončení mezinárodní blokády. Ministr financí Salám Fajad řekl, že nová vláda nebude moci pracovat dlouho, jestliže mezinárodní společenství finanční sankce neukončí. Zda západní státy bojkot zruší, zatím není jasné. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že by svět měl novou
palestinskou vládu podpořit.
USA a EU budou postoj vůči palestinské vládě koordinovat na pondělní washingtonské schůzce americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové se šéfem německé diplomacie Frankem-Walterem Steinmeierem, jehož země v tomto pololetí unii předsedá, a s vysokým představitelem EU pro společnou zahraniční politiku Javierem Solanou.
Vládní program počítá s respektováním předchozích dohod s Izraelem, avšak nezakazuje boj proti němu a nehovoří ani o uznání židovského státu. Neplní tedy požadavky mezinárodního společenství pro obnovu pozastavené finanční pomoci palestinským úřadům. Na to dnes poukázal izraelský premiér Ehud Olmert na schůzi své vlády. Vyloučil přitom jakoukoli spolupráci s novou palestinskou koalicí a řekl, že veškeré kontakty se omezí na Abbáse, a to ještě pouze v tématech humanitární pomoci. Odmítl tím mírové rozhovory se současným palestinským vedením. Jeho názor schválilo 19 z 21 přítomných ministrů.
Palestinskou vládu uznalo Norsko
Plně palestinskou vládu zatím uznalo Norsko, které v 90. letech zaštítilo tajná izraelsko-palestinská jednání. USA a Británie chtějí jednat jenom s ministry, kteří nepatří k Hamasu. Francie už pozvala ministra zahraničí Zijáda abú Amra. Ten vyzval Izrael, aby nepromarnil příležitost ke spolupráci s palestinským kabinetem. Nedoufá, že Izraelci vládu uznají, ale
očekává obnovu výplaty palestinských cel, již Izrael přerušil, když se před rokem ujal moci samotný Hamas.
Palestinská koalice se domnívá, že splnila podmínky pro ukončení mezinárodní blokády. Ministr financí Salám Fajad řekl, že nová vláda nebude moci pracovat dlouho, jestliže mezinárodní společenství finanční sankce neukončí. Zda západní státy bojkot zruší, zatím není jasné. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že by svět měl novou
palestinskou vládu podpořit.
USA a EU budou postoj vůči palestinské vládě koordinovat na pondělní washingtonské schůzce americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové se šéfem německé diplomacie Frankem-Walterem Steinmeierem, jehož země v tomto pololetí unii předsedá, a s vysokým představitelem EU pro společnou zahraniční politiku Javierem Solanou.
