"Žádáme OSN o uznání Palestiny jako 194. nezávislého státu. Betlémská radnice,“ hlásá obří mnohojazyčný plakát vedle stejně dominantní palestinské vlajky visící z budovy Mírového centra na náměstí Jesliček. Ačkoliv prakticky každý v Betlémě ví, že jde o předem prohranou bitvu, panuje tu nefalšovaná euforie a nadšení.
ČTĚTE TAKÉ:Tisíce Palestinců vyšly do ulic. Chtějí vlastní stát  Na podporu žádosti o uznání Palestiny v OSN se v posledních dnech protestovalo na západním břehu Jordánu i v Gaze. |
„Tohle je naše poslední šance. Nežijeme ani v míru, ani ve válce. Izraelci odmítli všechny body k vyjednávání – osady, Jeruzalém i návrat uprchlíků – a dál už cesta nikam nevede. Nemáme, o čem bychom s nimi jednali. I když neuspějeme, prostě to musíme zkusit,“ říká Ibráhím, který pracuje v Betlémě jako řidič a tvrdí, že je majitelem části pozemků, na nichž dnes stojí židovská osada Tekoa. „Chceme naši půdu zpátky, ale hlavně chceme být nezávislí jako ostatní národy,“ zdůrazňuje.
O co žádají?Palestinci chtějí dnes předat generálnímu tajemníkovi OSN žádost o uznání státu. Ten ji postoupí Radě bezpečnosti, která o ní rozhodne. Nejspíš neprojde. V tom případě je ještě možné, aby byl palestinský stát uznán rezolucí Valného shromáždění. Zda to udělají, není jisté. |
USA hrozí sankcemi
Podobně jako on mluví i další Palestinci, na nichž je vidět nefalšované nadšení, že se z jejich pohledu „konečně začalo něco dít“. Vystřízlivění z přehnaných očekávání ale může přijít hodně rychle. Pokud nedojde k dohodě, v USA koluje návrh sebrat palestinskému prezidentu Mahmúdu Abbásovi finanční pomoc v řádu stovek milionů dolarů. Důvod? Američané stejně jako Izraelci označují palestinskou žádost v OSN za jednostranný krok, který nevychází z mírového ujednání s Izraelem a může situaci ve svém důsledku ještě vyostřit.
Anketa
Jste pro uznání Palestiny jako plnohodnotného člena OSN?
Saúdská Arábie sice v pondělí oznámila, že převede na účty palestinské autonomie 200 milionů dolarů (a přispěly by zřejmě i jiné arabské státy), výpadek hotovosti ze Západu ale přesto může přímo ohrozit řadu zdejších rodin. Desítky tisíc Palestinců, včetně těch z Gazy, jsou na výplatních páskách z Ramalláhu existenčně závislé. Ruku v ruce s ekonomickou krizí hrozí i krize politická.
Všichni Palestinci sice chtějí vlastní suverénní stát, ovšem názory na to, jak toho dosáhnout a jak by měla Palestina vypadat, se velmi různí.
„Abbásova žádost v OSN by měla být jen součástí nové strategie, ne konečným cílem. Spíš je potřeba spojit síly, bojkotovat Izrael a zajistit arabskou podporu Palestině napříč regionem,“ tvrdí palestinský analytik z Ramalláhu Haní al-Masrí.
Izrael je proti kompromisnímu návrhu FrancieIzrael nesouhlasí s návrhem Francie uznat Palestině status dočasného pozorovatelského státu OSN s podmínkou, že Palestinci obnoví mírová jednání s Izraelem. Palestinci dnes požádají o plné uznání státnosti, ale nejsou ani proti návrhu Paříže. |
„A co se změní?“
Zcela jinak nahlíží na eventuální uznání Palestiny v hranicích z roku 1967 hnutí Hamás. „Žádné palestinské vedení nemá právo přehlížet národní zájmy nebo sjednávat historické ústupky ohledně území nebo práv Palestinců, zejména práva na návrat uprchlíků. S ohledem na to musíme zopakovat naše odmítavé stanovisko k téhle žádosti,“ prohlásil v Gaze premiér tamní vlády Ismaíl Haníja.
Podle posledního průzkumu veřejného mínění podporuje Abbásovu žádost v OSN 83 procent Palestinců – 78 procent respondentů ale zároveň očekává, že se tím jejich každodenní život ztíží. Sonda také ukázala, že dvě třetiny dotázaných jsou pro nenásilné protesty, zatímco jedna třetina by volila ozbrojený odpor.
Jako jeden z mála o tom v Betlémě otevřeně mluví i čtyřiapadesátiletý Azmí. „Není to k ničemu. Co se změní? Můj syn studuje farmakologii u Jeruzaléma. Už dnes měl problém dostat se přes izraelské vojenské stanoviště, a co bude za týden? Může být ještě hůř, bezpečnostní situace se vyhrotí a život bude ještě složitější,“ tvrdí skepticky naladěný Azmí.
Jeho obavy rozhodně nejsou liché. Izrael se již několik měsíců připravuje na možnost, že po zamítnutí palestinské žádosti (zejména kvůli diplomatickým tlakům z Izraele a USA) se frustrace Palestinců zvrhne v násilné protesty. V minulých dnech už došlo k několika incidentům, kdy palestinští mladíci házeli kamení na izraelské vojáky u přechodu Kalandija, a ti je zaháněli střelbou gumovými projektily. Problém také přiživují někteří židovští osadníci, kteří konfrontaci s Palestinci vyhledávají. Jen za poslední týden jim vypálili nejméně pět set olivovníků, izraelská policie včera při jiném incidentu tři osadníky zatkla.
Pro zvětšení klikněte na obrázek
„Musíme Palestincům něco nabídnout, takhle to prostě dál nejde. Mělo by se vyměnit území za území – velké osady na Západním břehu za území na severu,“ zmiňuje plán některých izraelských pravicových politiků jeruzalémská učitelka Lynda. „Ideální by bylo domluvit se s Jordánskem, ať jdou tam nebo ať se část Západního břehu přičlení k Jordánsku,“ soudí starší žena, která se před lety přistěhovala do Izraele z britského Manchesteru. Oděvní návrhářka Nica ale na izraelsko-palestinský smír moc nevěří. „Většina Izraelců si přeje, aby nějaký palestinský stát opravdu byl. Ale se spoustou podmínek, a ty má každý jiné. Jenže i kdyby opravdu vznikl, stejně v Izraeli klid nebude – pořád tu žije spousta izraelských Arabů,“ uvažuje nahlas Nica.
Eskalace násilí
Profesor Ejtan Gilboa z Bar Ilanovy univerzity je jen jedním z řady izraelských expertů, kteří označují za viníka současného konfrontačního vývoje USA. Ty prý Palestince „namlsaly“ svými sliby, a oni proto teď nechtějí jednat. „Když (prezident) Obama požádal Izrael o zmrazení výstavby osad, Palestinci nemohou žádat o nic menšího,“ řekl Gilboa listu Jediot Achronot.
Podle dalšího izraelského analytika profesora Efraima Inbara mohou USA za to, že teď Palestinci razí novou strategii, jejímž prostřednictvím chtějí dosáhnout svého bez vyjednávání s Izraelci. „Rozhodli se obrátit na mezinárodní organizace, kde si užívají většinové podpory,“ shrnuje Inbar.
