Červené kardinálské čepice zvané birety a masivní zlaté kardinálské prsteny obdrželi také vatikánští velvyslanci ve Spojených státech a v Itálii, tedy na dvou důležitých diplomatických postech, kde má Svatý stolec velký zájem na reformě církevní hierarchie.
Seznam doplnili představitelé církve v geopoliticky citlivých oblastech, jako je Hongkong a Jeruzalém, v křehkých komunitách, jako je Juba v Jižním Súdánu, a v oblíbené Córdobě v Argentině.
Slavnost na Svatopetrském náměstí se konala několik dní předtím, než František zahájí velké setkání biskupů a laických katolíků o vytyčení budoucnosti církve. Na něm se bude diskutovat o ožehavých otázkách, jako je role žen v církvi, komunita LGBT+ a kněžský celibát.
Synod, který se koná od 4. do 29. října, je prvním ze dvou zasedání - druhé se uskuteční příští rok. V mnoha ohledech by mohl upevnit Františkův odkaz, tedy snahu, aby se církev stala místem, kde jsou všichni vítáni a kde kněží věřícím naslouchají a doprovázejí je, místo aby je soudili.
Několik nových kardinálů je členy synodu s hlasovacím právem a dali najevo, že sdílí Františkovu vizi církve, v níž jde více o lidi v lavicích než o hierarchii. Je mezi nimi i Fernández, známý jako „papežův teolog“ a podle AP možná nejvýznamnější Františkovo jmenování ve Vatikánu během jeho desetiletého pontifikátu.
Po sobotní ceremonii bude mít František najmenováno 99 ze 137 kardinálů, kteří jsou mladší 80 let, a mohou tak hlasovat v budoucím konkláve, kde bude zvolen jeho nástupce. I když ne všichni jsou chráněnci 86letého papeže Františka, mnozí z nich sdílejí jeho pastorační důraz, na rozdíl od doktrinářsky smýšlejících kardinálů, které často vybírali ještě papežové Jan Pavel II. a Benedikt XVI.
Tak velký podíl Františkem nominovaných kardinálů podle agentury AP téměř zaručuje, že budoucí papež bude buď z řad jeho kardinálských kandidátů, nebo si zajistí jejich hlasy pro vedení církve po Františkově odchodu. Evropa má stále nejvíce kardinálů s hlasovacím právem, a sice 52, následuje Amerika s 39 a Asie s 24 kardinály.
