Podle údajů OSN hrozí 100 procentům obyvatel Pásma Gazy vážný nedostatek potravin, a potřebují tedy humanitární pomoc. „To je poprvé, co byla celá populace Pásma Gazy takto klasifikována,“ řekl podle agentury AFP americký ministr zahraničí Antony Blinken. Odvolával se přitom na nejnovější zprávu mezinárodní iniciativy IPC pro potravinovou bezpečnost.
Ta uvádí, že za stávající situace by se dostalo přes 1,1 milionu obyvatel v Gaze v příštích měsících do nejhoršího, pátého stupně indikujícího „hladomor“. Organizace vznikla v roce 2004 z popudu OSN a dalších mezinárodních skupin poskytujících humanitární pomoc. V minulosti bila na poplach kvůli hladomoru jen dvakrát, píše list The New York Times: V Somálsku v roce 2011 a v Jižním Súdánu o šest let později.
Palestinský chlapec, který byl údajně svědkem razie v Šífě, volá, že je vyděšený a chce odtamtud pryč:
I swear to God, I’m scared, I swear to God, I’m scared. I just want to leave this place.
We can clearly see the horror in the eyes of this terrified child from what he witnessed last night after the invasion of Shifa Hospital in Gaza, where nearly 20,000 displaced people were… https://t.co/9QhCnyIICf https://t.co/McC9E6Oesy
Varování přišlo poté, co izraelská armáda provedla další razii v nemocnici Šífa na severu Gazy. Boj s teroristy, kteří se podle Izraele v prostorách nemocnice přeskupili, trval několik hodin a na obou stranách přinesl oběti, dodává NYT.
„Dali jsme Izraeli jasně najevo, že musí mít plán pro Pásmo Gazy na dobu, kdy konflikt skončí, což doufáme bude co nejdříve. Takový plán musí být v souladu s potřebami Izraele bránit se, aby se už neopakoval 7. říjen,“ dodal Blinken, který tento týden plánuje navštívit Saúdskou Arábii a Egypt.
Trojka Hamásu v Gaze je po smrtiIzraelská armáda minulý týden zabila zástupce šéfa ozbrojeného křídla Hamásu Marvána Ísu. „Ostatní předáci (Hamásu) se skrývají, pravděpodobně hluboko v síti tunelů Hamásu, a spravedlnost si pro ně také přijde. Pomáháme to zajistit,“ řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi v neděli uvedl, že se Hamás snaží zatajit, co se s Ísou stalo. Zástupce šéfa ozbrojeného křídla skupiny Muhammada Dífa se zřejmě ukrýval v uprchlickém táboře Nusajrát v centrální části Gazy, když tam izraelská armáda provedla noční vzdušný úder. Ísa byl považován za třetího nejvýše postaveného představitele Hamásu v Pásmu Gazy a spolu s Dífem byl označován za spojku mezi politickým a vojenským vedením této teroristické organizace. Spolu s Dífem a šéfem Hamásu v Gaze Jahjáem Sinvárem byl Ísa také pokládán za jednoho ze strůjců říjnového teroristického útoku na Izrael, který rozpoutal nynější válku v Pásmu Gazy. |
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí 45 minut telefonoval s americkým prezidentem Joem Bidenem, kterému řekl, že Izrael Gazanům poskytne „potřebnou humanitární pomoc, která pomůže tyto cíle splnit“.
Tím měl na mysli i vojenský cíl likvidace palestinského teroristického hnutí Hamás, které má na svědomí útok ze 7. října. Ozbrojenci tehdy surově zavraždili přes 1 200 lidí, mnohé z nich předtím mučili a znásilnili. Více než 250 unesli do Gazy.
Netanjahu podle bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana rovněž souhlasil s vysláním izraelské delegace do Washingtonu, aby projednala možnou ofenzivu v Rafáhu na jihu Pásma Gazy. Tam je podle Izraele poslední velká koncentrace islámských radikálů, ale také se tam ukrývá kolem 1,4 milionu Palestinců, které z domovů v jiných částech pásma vyhnaly boje.
Současný válečný konflikt v Pásmu Gazy si podle pondělní bilance palestinských úřadů ovládaných Hamásem vyžádal už 31 726 životů Palestinců, z toho většiny civilistů.
Také organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v pondělí varovala, že na severu Pásma Gazy bez přijetí dalších opatření nejpozději v květnu vypukne hladomor. „Poslední poznatky potvrzují, že v severních governorátech bezprostředně hrozí hladomor,“ uvedla FAO.
Podle organizace je za současných podmínek možné, že hladomor na severu palestinského území, kde se podle agentury Reuters nyní nachází na 300 tisíc lidí, vypukne „kdykoliv mezi polovinou března a květnem“. Podle organizace se zatím nepodařilo přijmout opatření, která by katastrofickému stavu předešla, jako je klid zbraní a navýšení humanitární pomoci. „Celá populace Pásma Gazy čelí vysoké úrovní akutní nejistoty ohledně zásobování potravinami,“ uvedla dále FAO.
Katastrofu je možné zastavit, apeluje Guterres
V nejhorším scénáři by pak hladomor mohl v červenci vypuknout na jihu Pásmu Gazy, kam před boji uprchl více než milion lidí. Do poloviny července by polovina populace Gazy, tedy zhruba 1,1 milionu lidí, mohla čelit katastrofickým potravinovým podmínkám, pokud se například naplní předpoklad, že izraelská armáda začne pozemní operaci v Rafáhu a okolí.
„Opatření nezbytná k zabránění hladomoru vyžadují okamžité politické rozhodnutí o příměří,“ zdůraznila FAO. Podle ní je dále nutné výrazně navýšit dodávky potravin na obchodním a humanitárním základě všem obyvatelům Pásma Gazy.
Zpráva přičítá problémy se zásobováním jídlem nedostatečným objemům pomoci i škodám, které způsobila válka. Před začátkem konfliktu do Gazy v průměru přijíždělo 150 nákladních vozů s potravinami denně, od začátku října do začátku března průměr klesl na 65 nákladních vozů. Situace se zhoršila v únoru.
 |
V posledních týdnech sever Gazy dostal jen zhruba pět procent potravinových dodávek. Ty tak mohly poskytnout méně než 500 kalorií denně obyvatelům tohoto území. Denní potřeba člověka přitom činní 2 100 kalorií. Kvůli konfliktu je poničeno na 45 procent polí a velké škody zaznamenala i další zemědělská produkce.
Sever Gazy má pod kontrolou izraelská armáda a území se nachází v izolaci. „Je možné, že (hladomor) již sužuje sever, ale ještě jsme nebyli schopni to z technického hlediska potvrdit,“ řekla agentuře AFP náměstkyně generálního ředitele FAO Beth Bechdolová. Podle ní jsou některá nedávná opatření, jako přeprava pomoci skrze moře či z nebe, spíše symbolická.
Za špatnou humanitární situaci v Pásmu Gazy čelí kritice především Izrael, který na tomto území bojuje s hnutí Hamás. Například šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že Izrael používá hlad jako zbraň. Izrael naproti tomu tvrdí, že navýšení objemu humanitárních dodávek brání špatná organizace distribuce pomoci v Pásmu Gazy ze strany Palestinců.
Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že zpráva je „děsivou obžalobou“ podmínek na severu Pásmu Gazy. „Je to katastrofa zcela způsobená člověkem a zpráva jasně ukazuje, že je možné ji zastavit,“ míní.
