Kerryho čínská mission impossible. Snaží se přesvědčit velké znečišťovatele o snížení emisí |
Na čínských sociálních sítích se ve středu strhl poprask. Špičková čínská tenistka Pcheng Šuaj ve svém postu na platformě Weibo obvinila ze znásilnění bývalého vicepremiéra Čang Kao-lia. Přední komunista ji měl před několika lety přinutit k sexu a pak si ji nějaký čas vydržovat jako milenku.
Jenže poprask netrval dlouho. Příspěvek Pcheng Šuaj totiž ze sociální sítě po půlhodině záhadně zmizel. Zablokováno bylo také vyhledávání jména Pcheng a jakékoli diskuse týkající se tohoto tématu. Otázky novinářů následně mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin odbyl sdělením, že o této záležitosti nemá žádné informace.
Zásah proti Pcheng Šuaj není zdaleka ojedinělým incidentem. V srpnu například z Weibo doslova zmizela populární čínská herečka Čao Wej známá také jako Vicky Zhao.
Režimu se pravděpodobně znelíbila svým napojením na špičky čínského byznysu. Od roku 2014 Wej vlastní akciový podíl ve společnosti Alibaba Pictures, která je součástí obchodního impéria miliardáře Jacka Maa. Ten se režimu zprotivil koncem minulého roku.
Po vymazání z Weiba se zalekly i další společnosti a z Wej se přes noc stala persona non grata.
Například platforma Tencent Video (čínská obdoba amerického Netflixu) stáhla ze své nabídky filmy a seriály, ve kterých oblíbená herečka vystupovala. Ty zahrnují některé z největších čínských blockbusterů jako Rudý útes (2008) či Hua Mulan (2008).
Yahoo odchází z Číny, zdůvodňuje to novou regulací. Podle firmy se začíná měnit i právní prostředí |
Wej se sice od té doby na sítích znovu objevila, ale zdá se, že jen ve velmi omezené míře. Své kolegyni, režisérce Queeně Li, například popřála k narozeninám. Po internetu kolují různé verze jejího dalšího osudu – podle jedné žije se svou rodinou v Pekingu, podle jiné odjela do Francie, kde s manželem vlastní vinici nedaleko Bordeaux.
Cenzuře se nevyhnou ani přední funkcionáři komunistické strany. V dubnu například úřady zasáhly proti článku bývalého premiéra Wen Ťia-paa, v němž složil hold nedávno zemřelé matce. Vysoký představitel strany v něm popsal životní boj své matky v nelehkých časech, včetně druhé čínsko-japonské války (1937–1945) a čistek v období kulturní revoluce (1966–1976).
Článek se sice přímo nezabýval stávající čínskou garniturou, podle listu Financial Times ale mohl být vnímán jako kritika prezidenta Si Ťin-pchinga. „Podle mého názoru by Čína měla být spravedlivou zemí, která respektuje vůli lidu,“ napsal Wen mimo jiné ve svém článku.
Text původně vyšel v malém týdeníku Macau Herald a o víkendu ho přetiskla další čínská média, následně ho však všechna stáhla. Když se uživatelé snažili článek sdílet v aplikaci WeChat, objevilo se jim na obrazovce oznámení, že jeho obsah porušuje pravidla aplikace a sdílet ho nelze. Z Weibo zmizely všechny zmínky o článku, podobné „retweetům“ známým z americké aplikace Twitter.
„Příkaz k cenzuře tak vysokého činitele musí pocházet od vysokého vedení a odráží hluboko zakořeněný strach, že by mohla být poškozena image vůdce Si Ťin-pchinga,“ uvedl k tomu expert z Kalifornské univerzity Siao Čchiang. „Čínské technologické společnosti zaměstnávají tisíce cenzorů, kteří často rozhodují bez přímých nařízení z vlády. Vzhledem k Wenově postavení ale rozhodnutí muselo přijít od vysokých představitelů komunistické strany.“
