Čínské ministerstvo obrany uvedlo, že důvod k zahájení manévrů daly „nepatřičné výroky a akce jistých zemí ohledně Tchaj-wanu a také činy těch, kdo prosazují nezávislost ostrova“. Podrobnosti o cvičení, jako například jeho přesnou lokalitu, účastníky či dobu trvání, ministerstvo nesdělilo.
Co přesně se skrývá pod pojmem „jisté země“ není těžké uhodnout. Čína totiž považuje Tchaj-wan za své území a Spojené státy dlouhodobě dávají najevo, že budou ochotny ostrovní zemi vojensky bránit v případě čínské invaze. Před měsícem tuto myšlenku dokonce otevřeně vyslovil i Joe Biden, byť později svůj výrok stáhl. Oficiálně totiž USA stále zastávají politiku jedné Číny neboli uznávají pouze vládu v Pekingu.
  |
Oficiální cíl delegace, jejímiž členy jsou mimo jiné republikánští senátoři John Cornyn a Mike Lee, americká strana nesdělila. Uvedla pouze, že se jedná o druhou podobnou návštěvu v tomto roce. Teoreticky mohli politici navštívit americkou vojenskou posádku na Tchaj-wanu, jejíž přítomnost na ostrově v říjnu připustila tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wenová. Delegace zákonodárců ostatně přicestovala americkým vojenským letounem.
Na Tchaj-wanu jsou nasazeni američtí vojáci, potvrdila prezidentka ostrova |
Čína chce však podobné politické podpoře do budoucna zabránit, a tak minulý týden dle agentury Reuters rozhodla o uvalení sankcí na osoby, které podle ní prosazují nezávislost sporných území. Mimo Tchaj-wan jde například o Hongkong či Tibet.
Lidé na sankčním seznamu budou mít mimo jiné zakázaný vstup na území pevninské Číny a nebudou smět spolupracovat s lidmi či firmami z pevniny. Na seznamu se již nyní ocitli například tchajwanský premiér Su Čen-čchang, ministr zahraničí Joseph Wu či předseda parlamentu Jü Si-kchun.
Cvičné cíle v poušti
K eskalaci napětí dochází v době, kdy do médií unikly přísně tajné informace ze cvičení Čínské lidové armády. Ta údajně obsahují cvičné údery proti americkým letadlovým lodím a dalším bojovým plavidlům. Za tím účelem byly v poušti na severozápadě země sestaveny jejich makety, které se dokonce pohybují po kolejích, aby simulovaly pohyb plavidel po moři.
Nezávislý Americký námořní institut na svých internetových stránkách uvedl, že makety jsou součástí nové čínské střelnice budované v provincii Sin-ťiang, nechvalně známé internací muslimských Ujgurů. Předpokládá se, že cvičení mají sloužit jako simulace možného střetu v Jihočínském moři, pravděpodobně právě v souvislosti s Tchaj-wanem.
Napětí mezi Pekingem a Tchaj-pejí v poslední době roste a dle Tchajwanců je nejhorší za posledních čtyřicet let. Čína zintenzivnila svůj tlak na ostrov na začátku října, kdy k němu vyslala rekordní počet armádních letounů.
Peking hrozí Tchaj-wanu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Ostrovní stát přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení.
Strategická dvojznačnost
Washington vůči Tchaj-wanu historicky uplatňuje takzvanou strategickou dvojznačnost – koncept, jehož autorem je legenda americké diplomacie Henry Kissinger. Na jedné straně totiž USA uznávají politiku jedné Číny, zároveň však fakticky garantují autonomii Tchaj-wanu a dlouhodobě ho vyzbrojují.
V srpnu například Bidenova administrativa předběžně schválila dodávku 40 samohybných houfnic v ceně 750 milionů dolarů (asi 16,5 miliardy korun). Podle Tchaj-wanců jim toto rozšíření arzenálu navýší „schopnost rychle reagovat a zajistit palebnou podporu“.
Ještě za předchozí vlády Donalda Trumpa byl dojednán nákup raket země-vzduch Patriot. První dodávky mají začít v roce 2025, do výzbroje tchajwanské armády by se měly dostat o rok později.
