"Jednání WTO jsou pozastavena," řekl Nath. Na otázku, jak dlouho by mohl odklad trvat, odpověděl: "Může to být jakkoli dlouho, od měsíců po léta". Brazilský ministr zahraničí Celso Amorim doplnil, že je to vážný a významný nezdar. Německý ministr hospodářství Michael Glos však věří, že definitivní konec rozhovorů to neznamená.
Podle českého náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy se kvůli zastavení jednání WTO hned tak nezlepší přístup českých podniků na perspektivní trhy rozvojových zemí. "Byla to naše priorita, protože řadu tuzemských podniků při vývozu na tyto trhy trápí vysoká cla," řekl. Podle něj ovšem nejvíce ztratí nejméně rozvinuté země, které v případě dohody mohly rozšířit svůj bezcelní a bezkvótový přístup na vyspělé trhy.
Ministři šesti obchodních mocností - Evropské unie, Spojených států, Brazílie, Indie, Japonska a Austrálie - se na nočním jednání v Ženevě na ničem podstatném nedohodli, přestože je k tomu před týdnem vyzval summit hlav států skupiny G8. Hlavním cílem kola zahájeného v katarské metropoli Dauhá v roce 2001, bylo dostat z chudoby miliony lidí v rozvojových zemích a podpořit globální hospodářský růst; to se však nyní podle pozorovatelů
bude muset o několik let odložit.
Názory na to, jaký přínos by další liberalizace obchodu přinesla, se různí. Světová banka loni odhadla, že přínos liberalizace by mohl dosáhnout až 287 miliard dolarů (asi 6,5 bilionu Kč). Z chudoby by se tak mohlo vymanit na 66 milionů lidí, kteří obývají země třetího světa. Díky liberalizaci by rozvojové země mohly navíc získat kolem 86 miliard dolarů. Z politického hlediska by kolaps jednání mohl znamenat další posílení protekcionismu, což je už nyní patrné na obou stranách Atlantiku.
Generální ředitel WTO Pascal Lamy už v noci na dnešek ministrům řekl, že zastaví celé katarské kolo, oficiálně nazvané Rozvojový program z Dauhá, pokud na dnešním jednání nenastane průlom. Ministři uvedených šesti obchodních velmocí se však dnes už nesešli k vyjednávání, ale jen k jednání o dalších krocích.
Dnešní krach katarského kola připomíná podobný vývoj předešlého uruguayského kola v roce 1990, kdy se přední země Latinské Ameriky nesmířily s polovičatými návrhy EU a USA. Kolo mělo trvat čtyři roky, skončilo však úspěšně až po osmi letech v roce 1993 a vzešel z něho nový obchodní systém WTO.
Podle českého náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy se kvůli zastavení jednání WTO hned tak nezlepší přístup českých podniků na perspektivní trhy rozvojových zemí. "Byla to naše priorita, protože řadu tuzemských podniků při vývozu na tyto trhy trápí vysoká cla," řekl. Podle něj ovšem nejvíce ztratí nejméně rozvinuté země, které v případě dohody mohly rozšířit svůj bezcelní a bezkvótový přístup na vyspělé trhy.
Ministři šesti obchodních mocností - Evropské unie, Spojených států, Brazílie, Indie, Japonska a Austrálie - se na nočním jednání v Ženevě na ničem podstatném nedohodli, přestože je k tomu před týdnem vyzval summit hlav států skupiny G8. Hlavním cílem kola zahájeného v katarské metropoli Dauhá v roce 2001, bylo dostat z chudoby miliony lidí v rozvojových zemích a podpořit globální hospodářský růst; to se však nyní podle pozorovatelů
bude muset o několik let odložit.
Názory na to, jaký přínos by další liberalizace obchodu přinesla, se různí. Světová banka loni odhadla, že přínos liberalizace by mohl dosáhnout až 287 miliard dolarů (asi 6,5 bilionu Kč). Z chudoby by se tak mohlo vymanit na 66 milionů lidí, kteří obývají země třetího světa. Díky liberalizaci by rozvojové země mohly navíc získat kolem 86 miliard dolarů. Z politického hlediska by kolaps jednání mohl znamenat další posílení protekcionismu, což je už nyní patrné na obou stranách Atlantiku.
Generální ředitel WTO Pascal Lamy už v noci na dnešek ministrům řekl, že zastaví celé katarské kolo, oficiálně nazvané Rozvojový program z Dauhá, pokud na dnešním jednání nenastane průlom. Ministři uvedených šesti obchodních velmocí se však dnes už nesešli k vyjednávání, ale jen k jednání o dalších krocích.
Dnešní krach katarského kola připomíná podobný vývoj předešlého uruguayského kola v roce 1990, kdy se přední země Latinské Ameriky nesmířily s polovičatými návrhy EU a USA. Kolo mělo trvat čtyři roky, skončilo však úspěšně až po osmi letech v roce 1993 a vzešel z něho nový obchodní systém WTO.
