Premiér Petr Fiala ve čtvrtek v Praze hovořil s chorvatským protějškem Andrejem Plenkovičem o spolupráci v energetice, diskutovali o LNG terminálech a kapacitách pro přepravu ropy. Předsedové vlád to řekli na tiskové konferenci. Firmy provozující v Česku rafinerie mají podle Fialy zájem využívat část kapacit ropovodu Adria, aby dokázaly postupně částečně nahrazovat ruskou ropu.
„Víme i z jednání s některými firmami, provozujícími rafinerie na území České republiky, že mají zájem i schopnosti využívat některé kapacity ropovodu Adria tak, aby dokázaly postupně nahrazovat alespoň částečně ruskou ropu,“ poznamenal Fiala. Hlavním zdrojem ale pro Česko není Adria, nýbrž Transalpinský ropovod (TAL), o jehož rozšíření se jedná. Ropovod z Terstu zásobuje rafinerie v Česku, Rakousku či Německu.
Co se týče plynu, jedná se s Chorvatskem podle Fialy spíše o dlouhodobější spolupráci. Česko podle něj plní své zásobníky, a navíc zakoupilo část kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. „V případě LNG terminálů bude ještě potřeba dostavět, respektive rozšířit plynová vedení, aby to mohly využívat i okolní země. To nějakou dobu bude trvat,“ řekl Fiala ke spolupráci s Chorvatskem.
České firmy mají podle ministerského předsedy také zájem podílet se na některých strategických projektech v Chorvatsku, například na rozvoji přístavu Rijeka. To potvrdil i Plenkovič.
Premiér @P_Fiala přijal chorvatského předsedu vládu @AndrejPlenkovic. Společně hovořili o možnostech spolupráce v energetice. Česká republika má zájem využívat chorvatské LNG terminály a kapacity na přepravu ropy → https://t.co/anN0vyVlia https://t.co/HnyI1oWNFy
Vstup Chorvatska do Schengenu
Česko bude dále podle slov Fialy dělat vše pro to, aby během předsednictví v Radě Evropské unie padlo rozhodnutí o vstupu Chorvatska do schengenského prostoru. Země podle něj splňuje všechny podmínky. Plenkovič zopakoval, že Chorvatsko chce vstoupit do schengenského prostoru volného pohybu zboží a osob v lednu 2023.
Na dotaz Fiala odpověděl, že při neformálních rozhovorech se zástupci zemí EU cítil velkou podporu pro vstup Chorvatska do Schengenu. Předvstupním hodnocením už dříve prošly též Rumunsko a Bulharsko, některé státy ale z různých důvodů vstup těchto dvou zemí blokovaly.
„My si dovedeme představit tuto otázku spojit, ale současně za české předsednictví říkám, že pokud by se to na tom mělo zadrhnout a kvůli tomu posouvat, pak je namístě situaci odblokovat, přijmout Chorvatsko, kde cítím obecný souhlas a nevidím překážky ze strany dalších zemí, a proces ukončit tak, aby Chorvatsko 1. ledna mohlo být členem Schengenu,“ řekl Fiala.
Plenkovič uvedl, že podle zprávy od Evropské komise Chorvatsko v osmi oblastech splnilo podmínky a vytvořilo dohledový mechanismus, který se týká kontroly hranic a sledování nelegální migrace. Česko bude podle chorvatského premiéra hrát jakožto země předsedající EU významnou roli.
Plenkovičova vláda si vytkla dva strategické cíle, kromě vstupu do schengenské zóny k nim patří také členství v eurozóně. Summit EU v červnu schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně to stvrdí ministři financí při prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.
