„O každé nové etapě se dlouho diskutovalo, než byla nakonec realizována. Kdybychom toto období diskusí a posuzování rizik přeskočili, Ukrajina by tuto pomoc obdržela o několik měsíců nebo možná i o rok dříve a situace mohla být jiná,“ konstatoval.
Opatrný optimismus však prezident neztratil. „Ukrajina ukazuje obrovskou odolnost, protože od začátku konfliktu čelí mimořádné přesile, nejen v lidských a materiálních zdrojích, ale také ve financích. Rusko je nepochybně silnější než Ukrajina,“ řekl
Podle něj může Západ poskytnout Ukrajině finance, zbraně nebo poradenství, ale neposkytne jí živou sílu. „Takže se dostáváme do situace, kdy lidské zdroje budou limitujícím faktorem. Za této situace je nezbytné Ukrajině poskytnout veškerou technologickou pomoc, aby ruské agresory přesvědčila, že pokračovat ve válce už nemá smysl a že vojenskou cestou žádný další úspěch nezískají,“ dodal Pavel.
Podle prezident války rozhodně nejsou žádnou minulostí. „Měli bychom si připomínat, jakým způsobem války vznikají,“ uvedl český prezident, podle kterého je mezi vznikem druhé světové války a konfliktem na Ukrajině mnoho paralel. „Tehdy západní spojenci Československa věřili, že ústupkem Hitlerovi lze zachránit mír. Hořce se ale mýlili. Dnes mají také mnozí tendence říkat, ať Ukrajina Putinovi ustoupí a válka tím skončí,“ připomněl.
Proč česká muniční iniciativa
Problém je nyní stále nedostatek dělostřelecké munice. „Česká muniční iniciativa vznikla proto, že v našich skladech nebyl dostatek munice, která by mohla Ukrajině pomoci. Proto jsme už od počátku konfliktu začali shánět munici i ve třetích zemích,“ uvedl Pavel a zároveň dodal, že čím více se o iniciativě ví, tím více konkurenční prostředí vzniká a cena munice se zvyšuje.
„Když se Rusko dozví, v jakých zemích je po munici poptávka, učiní jistá opatření,“ zdůraznil také český prezident. Podle něj Česko získalo zveřejněním iniciativy podporu dalších států, zároveň tím ale i odkrylo karty, kterých Rusko zneužívá. „V průběhu června bude Ukrajině dodáno prvních 180 tisíc kusů munice, na další desítky až stovky tisíc už jsou připraveny kontrakty,“ přiblížil.
K iniciativě se podle dřívějšího výroku prezidenta Petra Pavla připojilo 20 zemí – od Kanady přes Německo, Polsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Belgii, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko či Lucembursko až po Island nebo Slovinsko. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný Českému rozhlasu Plus řekl, že nákup 800 tisíc kusů vyjde asi na tři miliardy amerických dolarů (71 miliard korun).
