Návrh na přímou volbu prezidenta podala vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), hlasovalo pro ni 376 poslanců, 55 bylo proti. Turecké jednokomorové Velké národní shromáždění má 550 poslanců, z nichž většinu tvoří zástupci AKP. Podle reformy ústavy bude prezident volen přímo ve dvou kolech na dobu pěti let a jedna osoba může tento úřad zastávat nejvýše dvakrát.
Dosud byl šéf státu volen na sedmileté funkční období a znovu už být zvolen nemohl. Ústavní změny rovněž zakotvují, že se parlamentní volby budou konat každý čtvrtý rok; dosud se konaly vždy po pěti letech. Turecký parlament dnes také schválil ústavní dodatek, na jehož základě bude pro prokurdské politiky velmi nesnadné kandidovat v nadcházejících
předčasných parlamentních volbách stanovených na 22. července.
Úpravu základního zákona musí stvrdit svým podpisem prezident Ahmet Necdet Sezer. Pokud by ji vetoval, zákonodárný sbor by o ní musel hlasovat znovu. Pak už prezident schválený zákon vetovat nemůže. Reforma přichází po politické krizi, kterou vyvolala kandidatura nynějšího ministra zahraničí Abdullaha Güla na prezidentský úřad. Sekulární kruhy, včetně mocné armády, měly proti kandidátovi AKP výhrady, a to kvůli jeho
aktivní muslimské minulosti. Parlament prezidenta nezvolil, protože hlasování bojkotovala opozice a sněm nebyl usnášeníschopný. Gül poté svou kandidaturu stáhl.
Dosud byl šéf státu volen na sedmileté funkční období a znovu už být zvolen nemohl. Ústavní změny rovněž zakotvují, že se parlamentní volby budou konat každý čtvrtý rok; dosud se konaly vždy po pěti letech. Turecký parlament dnes také schválil ústavní dodatek, na jehož základě bude pro prokurdské politiky velmi nesnadné kandidovat v nadcházejících
předčasných parlamentních volbách stanovených na 22. července.
Úpravu základního zákona musí stvrdit svým podpisem prezident Ahmet Necdet Sezer. Pokud by ji vetoval, zákonodárný sbor by o ní musel hlasovat znovu. Pak už prezident schválený zákon vetovat nemůže. Reforma přichází po politické krizi, kterou vyvolala kandidatura nynějšího ministra zahraničí Abdullaha Güla na prezidentský úřad. Sekulární kruhy, včetně mocné armády, měly proti kandidátovi AKP výhrady, a to kvůli jeho
aktivní muslimské minulosti. Parlament prezidenta nezvolil, protože hlasování bojkotovala opozice a sněm nebyl usnášeníschopný. Gül poté svou kandidaturu stáhl.
