Osidlování Palestiny zrychluje. Strach z třetí intifády je hmatatelný, říká Záhora

Poslechněte si celý rozhovor s analytikem Záhorou v Kontextu:

Stupňuje se násilí mezi Palestinci a Izraelci. Od začátku roku bylo na území Západního břehu a východního Jeruzaléma 126 Palestinců a 24 Izraelců. Tento týden se však napětí mimořádně vyostřilo.

Události posledních dní vyprovokovaly například ministra národní bezpečnosti Izraele Bena Gvira k volání po návratu „cíleným úderům ze vzduchu, bourat budovy, stavět zátarasy, vyhnat teroristy a zavést trest smrti.“ Vyzývá premiéra Benjamina Netanjahua a minista obrany Jo’ava Galanta k vojenské intervenci na místě.

Jakub Záhora Analytik Blízkého východu zaměřený na konflikt Izraele a Palestiny a humanitárních praktik. Působí na Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Absolvoval doktorské studium Mezinárodních vztahů na FSV UK, kde následně působil jako akademický a výzkumný pracovník. V minulosti byl hostujícím výzkumníkem na univerzitách v Izraeli, USA a Německu. Blízkovýchodní analytik Jakub Záhora.

„Bral bych ty výzvy vážně, protože se objevují nejen ze extrémně pravicové strany náboženských sionistů, ale také z premiérovy strany Likud. Ono k tomu nedojde, protože Netanjahu a Galant jsou paradoxně umírňující silou v koalici,“ říká analytik regionu Palestiny Jakub Záhora, který upozorňuje, že bude přesto docházet k tvrdším opatřením.

Gvirem navrhovaná de facto anexe by podle Záhory nevyhnutelně vedla k další, historicky třetí intifádě, nebo-li ozbrojenému povstání. Ta poslední byla ukončena před osmnácti lety a analytik se domnívá, že je riziko nového brutálního střetu Palestinců s izraelskou armádou nejvyšší od roku 2005.

„Vzhledem k nízké popularitě palestinské samosprávy nevidí Palestinci jinou alternativu než povstání,“ obává se. Izraelská vláda podle něj již teď aplikuje tvrdší postupy proti okupovaným muslimům, jako zatýkání bez soudu i na několik let nebo namátkové domovní prohlídky a roztáčí čím dál víc tempo osidlování Západního břehu. Od roku 1967 přesunula 700 tisíc Izraelců a porušuje tak neomylně mezinárodní právo.

Izraelská vláda plánuje schválit další vlnu výstavby bytů na Západním břehu a odstřihnout Palestince od východního Jeruzaléma, který považují za hlavní město jejich budoucího státu. Zároveň vláda zjednodušila schvalování výstavby bytů, které závisí na jediném podpisu ministra financí Becal’ela Smotriče, zapřísáhlého nepřítele samostatného státu Palestina.

Přihrává to stále radikálnímu odpůrci existence státu Izrael Hamásu, který má pod palcem celé Pásmo Gazy. Teroristická organizace se v dubnu domluvila s libanonským Hizballáhem na užší spolupráci v postupu proti okupantovi. Kritikům to slouží jako důkaz, že Hamás a Palestinci obecně nejsou v jednáních o jejich budoucnosti konstruktivní.

„To, že Hamás svým postojem není partnerem pro jednání, je z větší části pravda, protože jejich požadavky nejsou pro Izraelce přijatelné. To samé se dá říct i obráceně,“ podtrhuje absurditu jednání Záhora. Jednalo by se totiž o nesuverénní stát, kde by byla stále přítomná izraelská armáda. Podle Záhory jejich vojenská přítomnost paradoxně vytváří bezpečnostní rizika, na které musí vojensky reagovat.

Proč se osidlováním Západního břehu střílí Izrael od vlastní nohy? Je izraelský režim apartheidem? Je cílem vyhnat Palestince do Jordánska? Má vůbec konflikt nějaké řešení? Co znamená status quo v izraelském podání? A proč se s ním bude Netanjahu muset rozloučit? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!